Pracovní úrazy

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro úraz se používají také termíny: zranění, poranění nebo újma na zdraví.

Desatero nejčastějších příčin vzniku úrazů ve stavebnictví

Stavebnictví patří mezi nejrizikovější obory vůbec. Podle poznatků orgánů inspekce práce v rámci jimi prováděných kontrolních akcí jsou nejčastějšími příčinami vzniku úrazů ve stavebnictví (často i smrtelných):

  1. Nedostatečné vybavení a zajištění konstrukcí pro práce ve výškách.
  2. Nezajištění otvorů a volných okrajů pracovišť ve výškách.
  3. Nepoužívání osobního zajištění proti pádu pracovníka z výšky.
  4. Nezajištění výkopů proti sesutí stěn.
  5. Nebezpečný způsob provádění bouracích prací.
  6. Neodborná obsluha nebo manipulace se stroji a mechanismy.
  7. Nezakryté pohyblivé nebo rotující části strojů.
  8. Špatný technický stav vázacích prostředků a nosných lan zdvihacích zařízení.
  9. Používání zařízení svislé dopravy pracovníky, přestože není určeno pro přepravu osob.
  10. Nedostatečná ochrana živých částí elektrických zařízení.

K častým příčinám úrazů ve stavebnictví patří také dopravní nehody na cestách pro vozidla, mechanizaci a pro pěší uvnitř staveniště.

Několik skutečných příběhů z prostředí stavenišť

Pád z lešení
Zedník vykonávající na stavbě práce na živnostenský list přelézal z jedné části lešení na druhou. Ta však ještě nebyla ukotvena. Zedník z lešení spadl, zranil se, a v důsledku úrazu se stal plně invalidním.

Propadnutí střechou
Zaměstnanci měli provést práci spojenou s výměnou hřebenových dílců na střeše objektu. Postižený vstoupil po přistavěném žebříku na střechu objektu a s vědrem s vruty šel zjistit rozsah prováděných prací. Při cestě k hřebenu střechy šlápl mimo střešní konstrukcí podepřenou část eternitové střešní krytiny. Došlo k propadnutí střechou z výšky 5,2 m na podlahu objektu. Zaměstnanec na následky zranění zemřel.

Osudná neprofesionální práce na střeše
Mladistvý zaměstnanec prováděl natěračské práce starého oplechování střešní krytiny. Práci prováděl přímo ze střechy ve výšce 8 m nad chodníkem. Pracoviště v této výšce nebylo zajištěno proti pádu (lešení, záchytná konstrukce, sítě) a pracovník nebyl chráněn použitím osobního ochranného prostředku pro práci ve výškách. Mladík prováděl natěračské práce tak, že stál rozkročmo na připevněných okapových hácích, které byly od sebe vzdáleny 90 cm. V kritickém okamžiku došlo k vytržení jednoho z okapových háků a k následnému pádu dotyčného na dlažbu chodníku. Ten na následky pádu později zemřel.

Pád ze žebříku
V den úrazu pracovník prováděl opravu rozbočovací krabice elektrické instalace. Vzhledem k tomu, že tyto rozvody se nacházejí ve výšce 6,30 m, použil hliníkový žebřík o délce 7 m, a to tak, že si žebřík opřel o kovový žlab elektrického vedení. Vylezl na žebřík, kde pomocí kapesního nožíku a elektrických svorek opravoval elektrické vedení. Při této práci byl muž zřejmě zasažen elektrickým proudem, došlo k jeho pádu ze žebříku na betonovou podlahu výrobní haly, kde si způsobil zranění neslučitelná se životem.

Zasažení stavební sutí
Při odbourávání komína se rozlomila jeho kamenná hlava, kámen o rozměrech 20×15×9 cm se pracovníkům vysmekl, sklouzl po střeše a zasáhl pracovníka jiné organizace (jiného subdodavatele), procházejícího pod místem bourání. Ten chtěl dopravit na své pracovní místo potřebný materiál, a na probíhající bourací práce v tomto místě zapomněl. Ochranná přilba jej zachránila od nejhoršího, a tak byl „jen“ otřesen.

Zasažení manipulovaným břemenem
K úrazu došlo při manipulaci s polypropylénovou válcovou plastovou šachtou, která byla manipulována pomocí hydraulického ramene hloubkové lopaty stavebního stroje, na kterém byla šachta zavěšena pomocí dvou popruhů, které však nebyly určeny k vázání břemen. Ramenem stavebního stroje bylo manipulováno se šachtou, až byla 0,7 – 1 m nad upraveným dnem výkopu. Poté do prostoru sešel pracovník a snažil se do této šachty zasunout vodovodní rouru. Stál za šachtou tak, že z bagru na něj nebylo vidět, a tak komunikaci zajišťoval jeho kolega, který stál z boku a viděl na něj i na obsluhu pracovního stroje.
Ve chvíli, kdy se pracovník ještě snažil dostat vodovodní rouru do šachty, praskl jeden popruh a šachta o hmotnosti 150 kg se zhoupla a spadla šikmo do středu výkopu směrem na pracovníka. Zasáhla ho do hlavy a odhodila jej na stěnu výkopu. Zaměstnanec utrpěl zranění hlavy, páteře a pohmožděniny a byl tři týdny v pracovní neschopnosti.

Co zavinil jeřábník?
Podle pokynu jeřábníka přistavil řidič auto k vyložení nákladu na stavbě. Jeřábník najel výložníkem nad ložnou plochu vozidla, kde řidič břemeno uvázal. Jeřábník poté, bez signalizace vazače, začal břemeno zvedat a zároveň otáčel jeřáb směrem ke stavbě. Když byl jeřáb (s břemenem ve výšce asi 7 m nad zemí) otočen výložníkem kolmo na jeřábovou dráhu, došlo ke ztrátě stability a pádu jeřábu. Jeřábník naštěstí stačil z kabiny jeřábu vyskočit a zranil si při pádu obě nohy, což si vyžádalo několikatýdenní pracovní neschopnost. Padající jeřáb ale svou vahou rozdrtil kabinu nákladního vozidla.

OOPP „na háku“
V sérii horkých letních dnů, kdy byly na stavbě prováděny už jen snadnější dokončovací práce, si chtěl stavební dělník nepohodlí ulehčit tak, že důsledně nepoužíval všechny stanovené osobní ochranné pracovní prostředky. Ten den, kdy došlo ke zranění, neměl obutou nařízenou ochrannou obuv proti prořezu. Pracoval tehdy s úhlovou bruskou. Při opracovávání stavebního materiálu v nestabilní pracovní pozici se mu nástroj smekl a prořízl jak jeho tenisku, tak nárt. Úraz si vyžádal několik dnů pracovní neschopnosti. Dělník měl víc štěstí, než rozumu, protože si mohl amputovat prsty na noze nebo větší část dolní končetiny v oblasti nártu. (Úraz se stal člověku, kterému bylo v roce události šedesát let, a měl za sebou téměř čtyřicetiletou praxi při práci ve stavebnictví ...)

Tyto a další příklady úrazů typických pro prostředí staveb a stavenišť (Zdroj: Příklady typických úrazů ve stavebnictví. BOZPprofi.cz/Verlag Dashöfer)

Jak pracovat a chovat se, aby se úraz nestal popisuje oddíl Ochrana před riziky a dále texty, jak přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (jednotlivě pro zaměstnance, OSVČ a zaměstnavatele).

 

Pokud se úraz při plnění pracovních úkolů už stal, jak postupuje při úrazu zaměstnanec, zaměstnavatel nebo OSVČ?

ZAMĚSTNANEC

Stane-li se vám, jako zaměstnanci, pracovní úraz, a jste-li toho schopni:

  • musíte to ihned nebo bez časové prodlevy nahlásit svému nadřízenému (podle zákoníku práce se jedná o vedoucího zaměstnance), to platí i při sebemenším zranění, které nemusíte v danou chvíli považovat za důležité.
  • zajistěte si důkazy a případné svědky (zdokumentujte nebo nechte zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi, vyhnete se tak případným sporům se zaměstnavatelem, který by mohl pochybovat o spojitosti vašeho úrazu s plněním pracovních povinností; důležití jsou i očití svědkové, kteří váš úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali), důkazy i svědci jsou důležití při objasňování příčin pracovního úrazu,
  • trvejte na zapsání úrazu do knihy úrazů,
  • v případě pracovní neschopnosti, která přesáhne 3 kalendářní dny, trvejte na vypracování a získání záznamu o úrazu,
  • opatřete si posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení),
  • s doložením všech dokumentů (bodové hodnocení, účtenky, lékařské zprávy apod.) požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění,
  • průběžně komunikujte, jste-li požádáni o doplňující informace nebo o další doklady (např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.), spolupracujte při jejich dodání,
  • jestliže zaměstnavatel neuznává váš nárok na odškodnění pracovního úrazu, je potřeba obrátit se na právníka, odborovou organizaci, případně na soud, touto cestou se zpravidla řeší i případy, kdy je sporné, zda jde či nejde o pracovní úraz (zaměstnavatel se chce zprostit nebo částečně zprostit odpovědnosti za pracovní úraz).

V případě, že jste svědky pracovního úrazu jiného zaměstnance, popřípadě úrazu jiné fyzické osoby na pracovišti, rovněž jej ihned nebo bez časové prodlevy nahlaste svému nadřízenému.

ZAMĚSTNAVATEL

Zaměstnavatelé musejí být ze zákona pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance, tzn., že zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.

V případě úrazu zaměstnance, o němž není sporu, že je úrazem pracovním, je zaměstnavatel povinen:

  • objasnit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, a to za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, za účasti zaměstnance, dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav, nebo za pomoci svědků, přičemž zaměstnavatel nesmí bez závažných důvodů měnit stav pracoviště, kde se stal úraz, a to do doby, než dojde k úplnému objasnění příčin,
  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost zaměstnance přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, ten je zaměstnavatel povinen předat postiženému zaměstnanci, stejně postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví okamžitě a předá jej rodinným příslušníkům zaměstnance,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin),
  • řešit žádost zaměstnance o odškodnění.

Úraz musí zaznamenat (evidovat) také zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnance vyslán nebo dočasně přidělen, odškodnění však řeší kmenový zaměstnavatel zraněného zaměstnance.

OSVČ (fyzická osoba bez zaměstnanců, která provozuje samostatně výdělečnou činnost)

OSVČ nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění. Pokud se OSVČ stane úraz v souvislosti s prací, kterou vykonává v rámci své živnosti, nejde v pravém slova smyslu (za současného právního stavu) o pracovní úraz, protože OSVČ/živnostník nemá sjednaný pracovněprávní vztah. Pokud je OSVČ pro případ úrazu pojištěna u některého, jím zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové pojištění), postupuje v případě úrazu, který se mu stal v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

OSVČ je v případě, že se jí stane při práci úraz, povinna:

  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, stejně se postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví orgán vyšetřující úraz, který následně předá rodinným příslušníkům postiženého,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin).

OSVČ si dále:

  • zajistí důkazy a případné svědky (zdokumentuje nebo nechá zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi; důležití jsou i očití svědkové, kteří úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali),
  • opatří posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení).

OSVČ se také spojí se svou úrazovou pojišťovnou za účelem odškodnění úrazu. S tou průběžně komunikuje (vstupní informace o úrazu a potřebné doklady: záznam o úrazu, posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu, vyjádření svědků příp. doplňující informace nebo o další doklady: např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.).

V případě, že zdravotní stav OSVČ provedení výše uvedených úkonů neumožňuje, provede je zpravidla rodinný příslušník nebo blízká osoba.

 

Nejlepší, když se pracovní úraz nestane. Co proto dělat a jak se chovat? Více napoví oddíl Ochrana před riziky.