Zemědělství

Kdo je zaměstnanec?

Zaměstnanec je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Podle zákoníku práce jsou základním pracovněprávním vztahem pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovněprávní vztah uzavírají zaměstnanec a zaměstnavatel - viz Mladý podnikatel (zaměstnavatel).
Více k trhu práce, hledání zaměstnání a vytvoření pracovněprávního vztahu a k povinnostem plynoucím z uzavření pracovní smlouvy.

Co se od zaměstnance očekává z pohledu BOZP?

• Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
• Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
• Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. V pracovním prostředí vč. zemědělského to znamená, že zaměstnanec je povinen:

- účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
- podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy),
- dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele; co je úkolem zaměstnavatele s cílem zajištění BOZP zaměstnanců viz záložka Mladý podnikatel (zaměstnavatel) v této části webu,
- dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
- nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
- oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
- s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů,
- bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
- podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Detailněji hovoří o právech a povinnostech zaměstnance z hlediska BOZP zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Text zákoníku práce v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi.

Rizikové faktory při práci v zemědělství

Rizika při práci v rostlinné výrobě
Rizika při práci v živočišné výrobě

Základní povinnosti zaměstnanců pracujících v zemědělství

v rostlinné a živočišné výrobě

• při práci používat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) přidělené zaměstnavatelem
• před prací se stroji a technickými zařízeními se seznámit s návodem pro obsluhu, údržbu a opravu
  u strojů a technických zařízení nevyřazovat z funkce ochranné kryty a zařízení
• nepoužívat stroje a zařízení, která mají poškozený nebo chybějící ochranný kryt kloubové hřídele či řetězových a ozubených přívodů
• neprovádět údržbu a opravy strojů a zařízení za provozu, pokud k této činnosti nejsou uzpůsobeny
• při opravě a údržbě zajistit stroj či jeho části proti samovolnému pohybu, překlopení nebo sjetí
• při čištění stroje neodkrývat ochranné kryty dříve, než se všechny pohybující se části stroje zastaví, a zajistit všechny pohyblivé části proti samovolnému pootočení nebo sjetí
• nepřevážet v kabině traktorů a samojízdných strojů více osob, než je povoleno
• obsluhovat a opravovat pouze ty stroje a zařízení, pro něž má odbornou způsobilost
• při práci na svažitých pozemcích nepřekračovat svahovou dostupnost používané techniky; při jízdě na svazích přizpůsobit rychlost jízdy terénu a dodržovat zásady bezpečného otočení ve svahu
• nenechávat volně přístupné chemické látky určené k postřikům, dezinfekci a čištění
• chemické látky ukládat pouze do obalů k tomu určených a řádně je označit
• před vstupem do nádrží, cisteren, jímek, senážních a silážních věží si ověřit, zda se v nich nenachází nebezpečný plyn, a nevstupovat do nich bez zajištění další osobou
• uzamykat vstupy do zásobníků sypkých hmot
• nevstupovat do zásobníků bez zajištění technickými prostředky a další osobou;

při chovu hospodářských a jiných zvířat

• zvířata nedráždit a netýrat
• ke zvířatům přistupovat klidně, rozhodně a čelem nebo ze strany tak, aby zvíře při nenadálém pohybu nemohlo člověka přirazit ke zdi nebo ke sloupu
• přistupovat pouze ke stojícím zvířatům, k ležícímu zvířeti je možné přistoupit pouze v případě, že je nemocné nebo zraněné
• před vstupem ke zvířeti upozornit na svou přítomnost hlasem
• nepřistupovat ke zvířeti osamoceně, pokud je nebezpečné či se nebezpečně projevuje, a v případech, že je nutné vstoupit mezi volně ustájený skot, provést fixaci zvířete, vést plemenného býka na vodicí tyči či pevné otěži, vypustit plemenné kance, odstavit selata od prasnic, ošetřit nemocného psa nebo odchytit zvířata z klecí
• nevodit zvíře na řetězu, ale používat ohlávku opatřenou řemenem, provazem nebo vodicí tyčí
• při odklízení chlévské mrvy nevstupovat do prostoru pohybujícího se oběžného shrnovače
• nepřevážet na jednotlivých přívěsech víc než jedno zvíře
• udržovat chodby ve stáji čisté, suché a průchozí
• nenechávat otevřené a nezajištěné močůvkové jímky a shozy ve stropech a zdech
• při práci nad volnou hladinou a při strojení rybníků v noci musí být minimálně dva zaměstnanci
• při práci na ledě a na plavidlech používat záchranné plovací vesty.

Výše uvedené zásady bezpečnosti práce pro pracovníky v odvětví zemědělství nepostihují celé spektrum rozmanitého pracovního prostředí ani specializace a činnosti související s těmito specializacemi (ovocnářství, sadovnictví, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, včelařství, rybářství, chov dobytka, ovcí, koz, koní, drůbeže, květinářství, šlechtitelství, kovářství a podkovářství, údržba a opravy zemědělských strojů, mechanizmů a techniky aj.). Dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v tomto případě vázáno na hodnocení rizik prováděném zaměstnavatelem a na školení bezpečnosti práce zaměstnanců a na další instrukce zaměstnavatele.

Kdo je OSVČ?

OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná. Jde o fyzicky podnikající osobu, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla minimálně věku 15 let.

Podle českých zákonů je za OSVČ považován ten:

• kdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost na základě oprávnění k výkonu takové činnosti (živnostenský list, licence, apod.) nebo
• spolupracuje při výkonu takové samostatné činnosti; do této kategorie patří také členové rodiny, kteří se podílejí na provozu rodinného podniku.

Často osobě samostatně výdělečně činné říkáme živnostník.

OSVČ/živnostníci bez zaměstnanců mají situaci z hlediska BOZP jednodušší. Za dodržování BOZP odpovídají pouze sami sobě, ale přesto nejsou zbaveny povinnosti dodržovat požadavky na BOZP podle příslušných právních předpisů, především zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Níže uvedené informace jsou určeny výhradně OSVČ/živnostníkovi bez zaměstnanců.

Pokud OSVČ/živnostník bude zaměstnávat formou pracovněprávního vztahu další osoby, stává se zaměstnavatelem. Pro OSVČ se zaměstnanci platí v oblasti BOZP stejné povinnosti jako pro zaměstnavatele. OSVČ zaměstnávající zaměstnance je povinna plnit stejné požadavky vyplývající z platných právních předpisů, jako kterýkoliv jiný zaměstnavatel. Podmínky zajišťování BOZP pro ně vyplývají především ze zákoníku práce, ze zákona č. 309/2006 Sb. a z nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud budete jako OSVČ někoho zaměstnávat v pracovněprávním vztahu, seznamte se s tím, co se od vás jako od zaměstnavatele očekává z pohledu BOZP v kategorii Zaměstnavatel (mladý podnikatel se zaměstnanci).
Více k zahájení podnikání a vykonávání živnostenské/podnikatelské činnosti.

Co je typické pro práci OSVČ?

OSVČ vykonává práci na vlastní riziko a odpovědnost. Práci vykonává vlastními pracovními nástroji a za použití vlastních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Sám si platí zdravotní a sociální pojištění. Nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění, jeho sjednání je čistě na dobrovolné bázi (úrazové pojištění občana u jím zvoleného pojišťovacího subjektu). Postup v případě úrazu, který se stal OSVČ v souvislosti s prací, se pak řídí příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

Co se od OSVČ očekává z pohledu BOZP?

OSVČ jsou při výkonu práce na živnostenský list povinny dodržovat předpisy BOZP. Obecné informace o BOZP osob samostatně výdělečně činných uvádí tento článek.
Text zákoníku práce v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi.
Text zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.) v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi.

Rizikové faktory při práci v zemědělství

Rizika při práci v rostlinné výrobě
Rizika při práci v živočišné výrobě

BOZP OSVČ pracujících v odvětví zemědělství - zásady bezpečné práce

Zásady bezpečnosti práce v zemědělství
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v živočišné výrobě
Používání chemických látek v zemědělství
Bezpečnost práce při použití zemědělské techniky

Přehled důležitých právních předpisů k rizikům a BOZP v zemědělství:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 309/2006 Sb., další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb. o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích),
• vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,
• další právní předpisy k BOZP viz např.: předpisy BOZP k datu 26. 7. 2022 nebo nové a změnové předpisy.

Doporučené publikace a články na téma BOZP, vč. BOZP v zemědělství:

• Prevence rizik a BOZP v zemědělství
• Opatření k zajištění bezpečnosti práce v ochranných pásmech elektrických zařízení
• Bezpečnost práce (informační materiály)
• Plnotextové publikace související s tématikou BOZP
• Elektronické publikace z oblasti BOZP
• Bezpečnost práce (otázky a odpovědi)
• Zásady bezpečnosti práce, zásady a desatera bezpečné práce

Další publikace a zdroje na téma BOZP:
Další publikace a zdroje na téma BOZP jsou dostupné z úvodní stránky tohoto webu.

Kdo je zaměstnavatel?

Možná se rozhodnete založit soukromou farmu, soukromý zemědělský podnik nebo rodinný závod. Ať už budete podnikat jako fyzická nebo právnická osoba (malý živnostník se zaměstnanci, akciová společnost apod.) a budete mít další zaměstnance, stanete se zaměstnavatelem. Zaměstnavatelem je tedy fyzická nebo právnická osoba, pro kterou se jiná fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Legální je uzavřít se zájemci o práci pracovněprávní vztah (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce), jinak se dostanete do konfliktu se zákonem. Výjimku mohou mít za přesně daných podmínek rodinní příslušníci. Pracovněprávní vztah nelze nasmlouvat s manžely a registrovanými partnery (viz § 318 zákoníku práce a § 700 a následující občanského zákoníku).
Pro zaměstnavatele, kterým je OSVČ/živnostník, používáme v ČR také označení podnikatel.

Jak začít podnikat? Podívejte se na přehled potřebných kroků.
Více k zahájení podnikání a vykonávání živnostenské/podnikatelské činnosti.
Úvod do zemědělského podnikání
Jak začít podnikat v zemědělství.
Legální a nelegální formy výkonu práce členy rodiny.

POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

Základní povinnosti zaměstnavatele upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) k jejich eliminaci a zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Text zákoníku práce v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (technických, organizačních, výchovných a dalších) s cílem předcházet vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce nebo je snižovat na minimum. Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců zajišťuje za pomoci technických, organizačních, výchovných a dalších opatření (mj. školení BOZP, pracovnělékařské prohlídky, bezpečnostní značení, prostředky kolektivní ochrany zaměstnanců, osobní ochranné pracovní prostředky aj.).
Zaměstnavatel  je také povinen kontrolovat dodržování zásad bezpečnosti práce. Zaměstnavatel také zajišťuje seznámení OSVČ, zaměstnanců jiných/cizích zaměstnavatelů-právnických osob (zhotovitelů, dodavatelů, subdodavatelů, inspektorů práce a dalších osob, které se s jeho vědomím budou zdržovat na jeho pracovišti/pracovištích) s pracovištěm, pracovním prostředím a podmínkami, a dále s možnými pracovními riziky a rizikovými faktory, které zaměstnance ohrožují. Seznámení provádí v případě, že se zaměstnanci jiných zaměstnavatelů budou vyskytovat na jejich pracovišti nebo s nimi budou plnit společně pracovní úkoly na jiných pracovištích. Seznámení návštěv provádí pouze v nezbytně nutném jednoduchém všeobecném rozsahu.

Další požadavky na bezpečnost a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích vyplývají pro zaměstnavatele ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a z nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Texty obou předpisů jsou dostupné na webu Zákony pro lidi.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby:

• prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,
• pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,
• prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
• únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,
• v prostorách uvedených v bodech výše byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,
• pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Nevyhovující pracovní podmínky a nedodržení zásad bezpečné práce jsou častými příčinami vzniku pracovního úrazu.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci.

• vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení a přijímat opatření k jejich eliminaci
• seznamovat zaměstnance s opatřeními proti rizikům
• při provozu strojů a zařízení dodržovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti
• seznámit zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, ověřovat jejich znalost a kontrolovat dodržování
• bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci a oznamovat je příslušným orgánům
• provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení
• zajišťovat, aby interní dokumentace obsahovala požadavky BOZP
• neposuzovat jako nesplnění povinností, jestliže zaměstnanec nevykonal práci ohrožující život nebo zdraví
• poskytovat bezplatně zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a kontrolovat jejich používání
• zajistit koordinovaný postup pro zabezpečení BOZP v případě, že na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů

Poznámka:
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví, vč. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se dále vztahuje na další osoby,  které zde pracují či vypomáhají (vč. manželů, registrovaných partnerů a rodinných příslušníků, kteří nemohou se zaměstnavatelem vstoupit do pracovněprávního vztahu) a na další osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích (veterinární lékaři, pracovníci státní veterinární správy, inspektoři práce, pracovníci hygienických stanic, revizní technici, návštěvníci aj.). Také tyto osoby seznamuje zaměstnavatel s nebezpečími a riziky daného prostředí a pravidly bezpečného chování, např. formou bezpečnostních pokynů, vybavuje je prostředky osobní ochrany (OOPP; s výjimkou OSVČ, které by měly mít vlastní osobní ochranné prostředky).

POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V ODVÉTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Co se od zaměstnavatele očekává z pohledu BOZP s přihlédnutím k odvětví zemědělství? Jak má podle právních předpisů přistupovat k BOZP a k rizikům práce a pracovního prostředí?

Bezpečnost práce v zemědělství (povinnosti zaměstnavatele)

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Zásady bezpečnosti práce v zemědělství
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v živočišné výrobě
Používání chemických látek v zemědělství
Bezpečnost práce při použití zemědělské techniky

PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ZDRAVÍ A ŽIVOTA ZAMĚSTNANCŮ
(opatření k předcházení vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce nebo jejich snížení na minimum)

Prevence rizik

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečí, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a hodnotit rizika.
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Může se jednat o organizační, technická a jiná opatření na ochranu zaměstnanců. K těmto opatřením patří především  tzv. kolektivní ochrana (zábrany vstupu, ochranná zábradlí, ochranná nebo záchytná ohrazení, mříže, lešení, záchytná lešení, záchytné sítě event. další zábrany proti pádu z výšky, aj.) a další organizační, technická a jiná opatření k prevenci rizik (školení BOZP, režim práce a odpočinku, bezpečnostní značení, revize vyhrazených technických a jiných zařízení, údržba strojů a nástrojů, přidělování OOPP, ...).

Zajišťování úkolů v prevenci rizik se odvíjí od počtu zaměstnanců:

• do 25 zaměstnanců je může zajišťovat sám zaměstnavatel, má-li k tomu patřičné znalosti,
• 26 - 500 zaměstnanců zajišťuje úkoly v prevenci rizik sám zaměstnavatel (když je k tomu odborně způsobilý), nebo s pomocí dvou nebo více odborně způsobilých osob (mohou to být zaměstnanci nebo externisté, vždy však držitelé osvědčení o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik),
• nad 500 zaměstnanců zajišťuje zaměstnavatel úkoly v prevenci rizik vždy za pomoci jedné nebo více odborně způsobilých osob (mohou to být zaměstnanci nebo externisté, vždy však držitelé osvědčení o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik).

Školení BOZP

Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit všem zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a další informace a pokyny k BOZP. V pracovněprávních vztazích se pro ně vžilo označení školení BOZP.
Odpovídající informace a pokyny o BOZP je zaměstnavatel povinen zajistit i pro dočasně přidělené zaměstnance agenturami práce a pro osoby, které budou na jeho pracovišti dočasně pracovat (subdodavatelské práce, provádění služeb, apod.).
Školení a informování o BOZP se provádí v návaznosti zejména na rizika a opatření vyplývající z charakteru pracovišť, používaných zařízení a činností vykonávaných zaměstnanci.

Školení a informování zaměstnance o BOZP se provádí:

• při nástupu do práce (vstupní školení),
• pravidelně (perioda pro opakování školení o BOZP není právními předpisy stanovena, v praxi je doporučováno školení o BOZP opakovat cca 1krát za 2 roky),
• průběžně při změnách pracovních podmínek (pracovní zařazení, druh práce, nové technologie apod.),
• mimořádně - po mimořádných událostech – haváriích, závažných pracovních úrazech, zásadní změně legislativy nebo při významných organizačních, technických nebo technologických změnách,
• pro vybrané pracovní činnosti a pro obsluhu zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví (provádění školení a jeho periodicitu stanovují příslušné právní předpisy nebo je školení doporučeno v zájmu ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců) - např. školení zaměstnanců pro nakládání s chemickými látkami, školení obsluh křovinořezů, školení obsluh řetězových, motorových pil, školení řidičů, školení zaměstnanců pro práci ve výškách apod.

Kategorizace prací

V souladu s příslušnými právními předpisy provádí zaměstnavatel kategorizaci prací. Zaměstnance zařazuje do čtyř kategorií podle rizikovosti práce, kterou mají vykonávat, a podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit jejich zdraví. Povinnost kategorizace prací je dána § 37, ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (vč. vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů, kterými jsou vyhl. č. 107/2013 Sb., vyhl. č. 181/2015 Sb. a vyhl. č. 240/2015 Sb.).

Zdravotní způsobilost zaměstnanců

Zaměstnavatel smí zaměstnat jen zdravotně způsobilého zaměstnance. Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavateli uložena povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti. Za tím účelem jej v zákonem stanovených intervalech a v souladu s dalšími požadavky práva (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů - hlava čtvrtá, díl druhý) vysílá na pracovnělékařské prohlídky:

• vstupní prohlídku,
• periodickou prohlídku,
• mimořádnou prohlídku,
• výstupní prohlídku,
• následnou prohlídku.

Bezpečnostní značky, značení a signály

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.
Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví příslušný právní předpis (nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů).

Prostředky kolektivní ochrany zaměstnanců

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik podle zákoníku práce je musí zaměstnavatel přednostně uplatňovat prostředky kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům osobní ochrany.
Kolektivní ochranou se rozumí prostředky, zejména technického, technologického nebo organizačního charakteru, zajišťující bezpečné pracovní podmínky více zaměstnancům společně. Kolektivní ochrana poskytuje účinnější ochranu než zajištění osobní, chrání všechny pracovníky a umožňuje jim volný pohyb.

Příklady prostředků kolektivní ochrany (s přihlédnutím k práci v zemědělství): systémy pro centrální nebo lokální odsávání škodlivin (prach, aerosoly a páry); systémy pro centrální nebo lokální odvětrávání a ochlazování pracovišť; poklopy, kryty; ochranná zábradlí, ochranná nebo záchytná ohrazení proti kontaktu s překážkami; mříže a zábrany proti vstupu; záchytné sítě nebo jiné zábrany proti pádu člověka z výšky, protihlukové zástěny nebo protihlukové systémy k pohlcování nebo snížení hluku; zábrany, zástěny, plenty, ochranné stěny, chránící před pevnými částicemi (prachem) aj.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a další prostředky ochrany zaměstnanců

Pokud není možné rizika na pracovišti odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
OOPP jsou prostředky, jejichž používáním se zaměstnanci chrání před riziky, která by jim mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci (hluk, prach, chemické látky, ...).
Zaměstnancům lze poskytovat jen ty OOPP, jež jsou schváleny a vedeny jako ochranné prostředky (pouze výrobky označené značkou shody „CE“). Poskytování OOPP proto souvisí s úkolem vyhledávat a hodnotit rizika na pracovišti - viz též Pracovní rizika a Ochrana před riziky. OOPP nesmí bránit zaměstnanci ve výkonu práce, nesmí ohrožovat jejich zdraví. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. U speciálních OOPP zajišťuje zaměstnavatel předepsané prohlídky a funkční zkoušky dle zvláštních předpisů (např. u ochranných prostředků k prevenci proti pádu z výšky nebo do volené hloubky).

Příklady prostředků osobní ochrany (s přihlédnutím k práci v zemědělství): OOPP na ochranu dýchacích orgánů před chemickými látkami, nebezpečnými plyny nebo před pevnými/prachovými částicemi (filtry, masky, polomasky); ochranné brýle; obličejový štít; zátkové nebo mušlové chrániče sluchu; ochranné rukavice [rukavice se zásadně neposkytují/je zakázáno používat při práci se stroji, nástroji a nářadím s pohyblivými částmi (stolní kotoučová pila/cirkulárka, ruční kotoučová pila, motorové pily a další stroje a nářadí s pohyblivými částmi), k vyhodnocení případů, kdy jsou pracovní rukavice pro pracovníka nebezpečné a kdy ne (tzv. hodnocení rizik) může napovědět toto video]; ochranné oděvy chránící hlavu i tělo před různými riziky práce a pracovního prostředí (obleky a kombinézy, kamaše, kalhoty, bundy, vesty, zástěry, chrániče kolen, kapuce, kukly, síťky na vlasy, přilby aj.); ochranná obuv chránící proti chladu, proti mechanickým rizikům, (např. proříznutí) a ochranná obuv proti uklouznutí; ochranný oděv, obuv a ochrana hlavy proti znečištění (viz též ochranné oděvy, a dále čepice nebo jiné pokrývky hlavy) aj.

Za podmínek stanovených provádějícím předpisem k zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům také ochranné nápoje. Zaměstnanci, který přichází do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, případně regenerační krémy a masti.

Ochranu zaměstnance před riziky představují také bezpečnostní přestávky při zátěži teplem a bezpečnostní přestávky při zátěži chladem.

Výše uvedené zásady bezpečnosti práce pro pracovníky v odvětví zemědělství nepostihují celé spektrum rozmanitého pracovního prostředí ani specializace a činnosti související s těmito specializacemi (ovocnářství, sadovnictví, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, včelařství, rybářství, chov dobytka, ovcí, koz, koní, drůbeže, květinářství, šlechtitelství, kovářství a podkovářství, údržba a opravy zemědělských strojů, mechanizmů a techniky aj.). Dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v tomto případě vázáno na hodnocení rizik prováděném zaměstnavatelem a na školení bezpečnosti práce zaměstnanců a na další instrukce zaměstnavatele.

Přehled důležitých právních předpisů k rizikům a BOZP v zemědělství:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 309/2006 Sb., další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb. o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích),
• vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,
• další právní předpisy k BOZP viz např.: předpisy BOZP k datu 26. 7. 2022 nebo nové a změnové předpisy.

Doporučené publikace a články na téma BOZP, vč. BOZP v zemědělství: 

• Prevence rizik a BOZP v zemědělství
• Opatření zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti práce v ochranných pásmech elektrických zařízení
• Bezpečnost práce (informační materiály)
• Plnotextové publikace související s tématikou BOZP
• Elektronické publikace z oblasti BOZP
• Bezpečnost práce (Otázky a odpovědi)
  
• Zásady bezpečnosti práce, zásady a desatera bezpečné práce

Další publikace a zdroje na téma BOZP:
Další publikace a zdroje na téma BOZP jsou dostupné z úvodní stránky tohoto webu.