Zemědělství je odvětvím, kde pracovníky ohrožují rozmanitá rizika a pracovní úrazy jsou zde poměrně časté. S obvyklými riziky v tomto sektoru jste se mohli seznámit v oddílu Obecná pracovní rizika, dalšími riziky typickými pro zemědělství jsou rizika, která jsme nazvali jako specifická rizika. Rizika práce a pracovního prostředí v tomto odvětví se různí jak z hlediska základního dělení na rostlinnou a živočišnou výrobu, tak z hlediska specializací a činností souvisejících s těmito specializacemi (ovocnářství, sadovnictví, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, včelařství, rybářství, chov skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže, květinářství, šlechtitelství, kovářství a podkovářství, údržba a opravy zemědělských strojů, mechanizmů a techniky aj.). Vzhledem k této různorodosti zde není možné vyjmenovat všechna specifická rizika pro pracovníky v odvětví zemědělství. Následující výčet specifických rizik byl pojat především s ohledem na oba hlavní směry zemědělské výroby, tj. na rostlinnou a na živočišnou výrobu. Výčet je doplněn o karty BOZP - viz níže, kde jsou uvedena rizika pro konkrétní povolání vykonávaná v odvětví zemědělství.
Specifická rizika práce v rostlinné výrobě
Za specifická rizika typická pro práci v rostlinné výrobě můžeme považovat:
- riziko vdechování prachu (pevné částice rozptýlené ve vzduchu) způsobující podráždění sliznic dýchacích orgánů nebo jiné poškození zdraví - s tímto rizikem je nutné počítat při ošetřování půdy/hnojení suchým hnojivem, při manipulaci se zeminou, při sklizni, dopravě, zpracování a skladování obilí nebo jiných sypkých hmot (plodiny a další produkty zem. výroby, zejm. v usušeném stavu, např. seno, sláma nebo další suché vedlejší produkty nebo odpad z rostlinné výroby); prachové částice mohou obsahovat mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, mohou být kontaminovány exkrementy (infikovaných) hlodavců (označujeme je jako prach s biologickým účinkem, kdy kromě mechanického rizika vdechnutí hrozí i některé z biologických rizik (viz níže), kdy poškození zdraví způsobují prachové částice; riziko vdechování prachových částic uvolňovaných ze suchých minerálních/umělých hnojiv a jiných chemických látek (pevné látky nebo aerosoly*) viz též dále rizika vyplývající z používání chemických látek;
- riziko jiné expozice/vystavení pracovníka prachu - vedle rizika vdechování prachu a podráždění sliznic dýchacích orgánů existuje též riziko podráždění očí/sliznic očí a kůže/pokožky pracovníka;
- riziko vdechování a další expozice/vystavení pracovníka pylu kulturních (cíleně pěstovaných) a dalších rostlin, květin, květů stromů a keřů, v jehož důsledku dochází k podráždění sliznic dýchacích orgánů a očí nebo k vyvolání alergické reakce;
- rizika vyplývající z vědomého a řízeného používání chemických látek (synteticky vyrobených pevných, práškových, kapalných nebo plynných látek a směsí/přípravků, vč. aerosolů*, které jsou určeny k tlumení chorob rostlin/k ochraně rostlin, k hubení plevelů a k ochraně skladových zásob (pesticidy, které se podle účinků a účelu použití v rostlinné výrobě dále dělí např. na akaricidy/miticidy, herbicidy, insekticidy, rodenticidy, fungicidy, desinkacia, mořidla osiv aj.), k hubení živočišných škůdců (prostředky k dezinfekci, dezinsekci a deratizaci), k vyživování rostlin (např. minerální/umělá/průmyslová hnojiva) nebo k dalšímu použití; řada chemikálií používaných v zemědělství je škodlivých/nebezpečných pro zdraví člověka (jsou vysoce toxické, toxické, toxické pro reprodukci, žíravé, dráždivé, karcinogenní, mutagenní nebo jinak zdraví škodlivé, jejich účinek může způsobit podráždění, poleptání nebo jiné poškození sliznic dýchacích orgánů, dýchacích samotných a dalších lidských orgánů, otravu, podráždění, popálení, poleptání nebo jiné poškození pokožky/kůže, podráždění nebo poleptání nebo jiné poškození oční sliznice, poškození metabolismu a krvetvorby nebo jiná poškození zdraví; účinek nebezpečné chemické látky může být okamžitý nebo dlouhodobý, který se projeví až s odstupem času, někdy i v řádu let); některé chemické látky a směsi jsou natolik nebezpečné a zdraví škodlivé, že s nimi nesmějí pracovat mladí lidé ve věku do 18 let, výjimku představují studenti škol, vč. škol zemědělských, kteří v rámci přípravy na povolání smějí s danými látkami pracovat pod soustavným odborným dozorem a za dalších podmínek, které zajišťují dostatečnou ochranu jejich zdraví - viz vyhlášku č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, která se vedle prací zakázaných mladistvým zaměstnancům/pracovníkům dotýká také prací zakázaných těhotným a kojícím ženám a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu a odborný text o omezeních pro nakládání mladistvých s nebezpečnými chemickými látkami);
- riziko kontaktu s nebezpečnými plyny (riziko vdechování nebezpečných plynů) - statková/organická kapalná a tuhá hnojiva (hnůj, kompost, močůvka, hnojůvka, kompost) a silážní plyny, z nichž se uvolňuje čpavek, sirovodík, metan nebo rajský plyn); k nebezpečnému styku s plyny dochází v uzavřených nádržích a jímkách (silážní jámy, zásobníky a věže s krmivem, jímky a nádrže na uskladnění hnoje/hnojůvky aj.), nebezpečí představují též plyny unikající z polí při pěstování rýže (bioplyn) a plyny určené k eliminaci a likvidaci škůdců (plynování skladů a hal);
- biologická rizika v důsledku kontaktu člověka s bakteriemi, viry, houbami, jinými mikroorganismy a s nimi souvisejícími toxiny
Biologické činitele/látky mohou být obsaženy v aerosolech*, kapalinách, materiálech, osobách, zvířatech. Mohou způsobovat tři typy chorob: infekce způsobené parazity, bakteriemi či viry, alergie způsobené expozicí plísňovému organickému prachu (prach s biologickým účinkem), enzymům a roztočům, otravy či jiné toxické účinky. Rizikové je zejména vdechování (dojít může i ke spolknutí), kdy poškození zdraví způsobují prachové částice obsahující mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, zejm. u zavlhlých produktů = prach s biologickým účinkem. K poškození zdraví ale může dojít i povrchem těla/pronikáním poškozenou kůží nebo sliznicí očí); zdraví nebezpečná je bakterie Legionella způsobující legionářskou nemoc - šíří všude, kde je voda nebo vodní pára, rizikovými místy výskytu Legionelly jsou rozlehlé budovy protkané spletitou sítí ventilačních a potrubních systémů/vzduchotechniky vč. zemědělských prostor jako jsou objekty a zásobníky na uskladnění zemědělských produktů (např. sila na zrno, senáž či siláž); rizikem pro farmáře a další pracovníky v zemědělství je houba/plíseň Sporotrhix schenckii vyskytující se přirozeně v půdě, hnoji, na rašelinících a rostlinách a způsobující sporotrichózu - onemocnění zasahuje kůži, podkoží a ve vzácnějších formách též plíce, klouby, kosti a mozek, k přenosu dochází zpravidla v důsledku poranění (např. oděrky či odřeniny kůže), u plicní formy (plicní sporotrichóza) prostřednictvím vdechnutím spór dýchacími cestami; draví nebezpečná je dále bakterie Clostridium tetani způsobující tetanus/strnutí šíje, jejíž spóry se běžně vyskytují v půdě, k infekci dochází typicky při zevním poranění hlubších struktur (podkoží, svaly), kdy se do rány dostane hlína ze země/půdy, riziko nakažení pracovníka nemoci a škůdcem užitkových rostlin (přenos čerstvým i sušeným organickým krmivem, podestýlkou) (příklady nemocí viz nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 3 Nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin), riziko nákazy nemocí přenášenou na člověka krvesajícím (a infikovaným) hmyzem a roztoči následkem bodnutí či štípnutí komárem, přisátím klíštěte apod. (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), riziko nákazy nakažlivou nemocí přenášenou na člověka dalšími volně se pohybujícími zvířaty (obratlovci), zejm. pak hlodavci, jejichž výskyt v zemědělském prostředí nelze zcela vyloučit - člověku může způsobit infekční onemocnění (vzteklina, tularémie, sodoku, a další dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko "běžného" bodnutí či štípnutí hmyzem, uštknutí hadem, pokousání, poškrábání nebo jiného poranění hlodavci nebo jinými volně žijícími zvířaty (alergická reakce, vyrážka, zánět nebo jiná poškození kůže nebo jiné poškození zdraví) nebo jiné riziko poškození zdraví člověka; - riziko poškození zdraví (svalověkosterního aparátu) vibracemi přenášenými na ruce v důsledku použití vibrujících strojů, nástrojů a nářadí (motorové pily, křovinořezy a další vibrujícími nástroje a nářadí);
- mechanická rizika vyplývající z vlastního pěstování nebo opracovávání rostlin a zpracování rostlinných produktů/výpěstků nebo z jiné manipulace s nimi, jako jsou škrábnutí, říznutí, šlehnutí, úder, bodnutí/píchnutí/propíchnutí nebo jiné poranění odnímanými nebo odletujícími částmi rostlin nebo jejich živými či suchými částmi a částicemi (zrnka, trny, stébla, šlahouny, větve, dřevní kůra nebo štěpka) nebo jinými pevnými částicemi (kamení, štěrk, písek aj.);
- riziko vystavení pracovníka slunečnímu (neionizujícímu) záření při dlouhodobém nebo nechráněném pobytu pracovníka na přímém slunci (úžeh, poškození kůže vlivem slunečního záření, poškození očí vlivem vlivem slunečního záření);
- riziko zásahu bleskem (přírodní elektrostatický výboj);
- riziko možného úrazu vysokým napětím (zejm. při obsluze/provozování zemědělských strojů, traktorů a nákladních vozů s korbou vysokého zdvihu v místech přítomnosti zařízení elektrické přenosové/distribuční soustavy)
- riziko zavalení/zasypání pracovníka zeminou, hlavními nebo vedlejšími zemědělskými produkty a odpadem při nakládce, převážení, jiné řízené manipulaci se zeminou, uvolnění/sesuvu půdy, nakládce a přepravě obilí nebo jiných plodin a produktů zem. výroby, např. sena, slámy nebo odpadu z rostlinné výroby aj.;
- riziko sražení, přejetí, přimáčknutí, naražení nebo zavalení pracovníka zemědělskou technikou, mechanizmem, strojem nebo přepravním/dopravním prostředkem - poškození zdraví pracovníka při obsluze nebo v blízkosti traktorů, kombajnů a dalších vozidel pro sklizeň a zpracování pícnin, okopanin, obilovin a dalších plodin nebo vedlejších produktů nebo odpadu z rostlinné výroby, strojů a mechanizmů pro sklizeň a zpracování pícnin, okopanin, obilovin a dalších plodin nebo vedlejších produktů nebo odpadu z rostlinné výroby, odvozních prostředků nebo souprav, cisteren s vodou, tekutými hnojivy aj.
Specifická rizika práce v živočišné výrobě
Ke specifickým rizikům práce v živočišné výrobě se řadí zejm. (s přihlédnutím k chovu skotu, prasat, ovcí a koz, koní a drůbeže):
- mechanická rizika, jimž je člověk vystaven při práci se zvířaty, jako je kopnutí, naražení, potrkání, (při)šlápnutí, ušlapání, zavalení, kousnutí, štípnutí, klovnutí aj.;
- riziko kontaktu s nebezpečnými plyny (riziko vdechování nebezpečných plynů) – střevní plyny a výkaly zvířat, močůvkové plyny (močůvkové jímky, kde se uvolňuje čpavek, sirovodík a metan), silážní plyny, bioplyn; k nebezpečnému styku s plyny dochází v uzavřených nádržích a jímkách (silážní jámy, zásobníky a věže s krmivem, jímky a nádrže na uskladnění hnoje, kalové/čistírenské plyny aj.);
- biologická rizika v důsledku kontaktu člověka s bakteriemi, viry, houbami, jinými mikroorganismy a s nimi souvisejícími toxiny
Biologické činitele/látky mohou být obsaženy v aerosolech*, kapalinách, materiálech, osobách, zvířatech. Mohou způsobovat tři typy chorob: infekce způsobené parazity, bakteriemi či viry, alergie způsobené expozicí plísňovému organickému prachu (např. zvířecí lupy), enzymům a roztočům, otravy či jiné toxické účinky. biologickým činitelem (infekce přenosné ze zvířete na člověka, mikroorganizmy z tělo zvířat, kontakt s tělními tekutinami a tkáněmi zvířecího původu), mikroorganismy na tělech zvířat, K expozici rovněž dochází náhodně při poranění člověka zvířaty. Rizikové je zejména vdechování (dojít může i ke spolknutí), k poškození zdraví ale může dojít i povrchem těla/pronikáním poškozenou kůží nebo sliznicí očí. K biologickým rizikům v živočišné výrobě řadíme např. riziko nákazy nakažlivou nemocí přenosnou z chovaných/hospodářských zvířat na člověka (virus chřipky, např. kravské neštovice, listerióza, leptospiróza, brucelóza, vozhřivka, antrax, giardióza, varianty Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby aj. dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko nákazy infekční nemocí nebo jinou nakažlivou nemocí přenášenou na člověka krvesajícím (a infikovaným) hmyzem a roztoči následkem bodnutí či štípnutí komárem, blechou, přisátím klíštěte apod. (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), riziko nákazy nakažlivou nemocí přenášenou na člověka dalšími volně se pohybujícími zvířaty (obratlovci), zejm. pak hlodavci, jejichž výskyt v zemědělském prostředí nelze zcela vyloučit - člověku může způsobit infekční onemocnění (vzteklina, tularémie, sodoku, a další dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko "běžného" bodnutí či štípnutí hmyzem (včelou/vosou/sršní/komárem/ovádem/muchničkou/mouchou) s možným projevem alergie, poškození kůže nebo jiného onemocnění (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), jiné riziko poškození zdraví člověka hlodavci a dalšími volně se pohybujícími zvířaty, jejichž kontakt s člověkem nelze v zemědělském prostředí zcela vyloučit a která mohou člověku způsobit t. j. např. pokousání, poškrábání nebo jiné poranění (s možnými následky jako je otrava krve, sepse, záněty nebo jiné poškození kůže apod.), riziko nakažení pracovníka bakteriemi, plísněmi, kvasinkami v ovzduší (rizikové je zejména vdechování spór obsahujících mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, riziko je m. j. u zavlhlých produktů = prach s biologickým účinkem; zdraví nebezpečná je dále bakterie Legionella způsobující legionářskou nemoc - šíří se všude, kde je voda nebo vodní pára, rizikovými místy výskytu Legionelly jsou rozlehlé budovy protkané spletitou sítí ventilačních a potrubních systémů/vzduchotechniky, a to vč. zemědělských objektů, budov a dalších prostor, kde jsou soustředěna chovaná zvířata, riziko nakažení pracovníka nemoci a škůdcem užitkových rostlin (přenos čerstvým i sušeným organickým krmivem, podestýlkou) (příklady nemocí viz nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 3 Nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin); - rizika vyplývající z nezbytného a vědomého používání chemických látek (synteticky vyrobených pevných, kapalných nebo plynných látek a směsí/přípravků, vč. aerosolů*), které jsou určeny k ochraně zvířat před nežádoucími, škodlivými či nebezpečnými organismy a choroboplodnými zárodky (vč. pesticidů, v živočišné výrobě např. přípravků jako jsou insekticidy, rodenticidy a další přípravky k dezinsekci nebo deratizaci), k dezinfekci stájí, vepřínů, hal a dalších objektů a prostor pro chov zvířat, k dezinfekci pomůcek a zařízení (např. dojicí zařízení), které mohou do těla pracovníka pronikat dýchacími orgány, prostřednictvím sliznic očí nebo kůží/pokožkou (podle způsobu přenosu látky na člověka v závislosti na jejím skupenství, např. polití, postříkání, ponoření, plyn, pevné prachové částice, aerosolové částice, apod.); řada chemikálií používaných v zemědělství je škodlivých/nebezpečných pro zdraví člověka (jsou vysoce toxické, toxické, toxické pro reprodukci, žíravé, dráždivé, karcinogenní, mutagenní nebo jinak zdraví škodlivé, jejich účinek může způsobit podráždění, poleptání nebo jiné poškození sliznic dýchacích orgánů, dýchacích orgánů samotných a dalších lidských orgánů, otravu, podráždění, popálení, poleptání nebo jiné poškození pokožky/kůže, podráždění nebo poleptání nebo jiné poškození oční sliznice, poškození metabolismu a krvetvorby a jiná poškození zdraví; účinek nebezpečné chemické látky může být okamžitý nebo dlouhodobý, který se projeví až s odstupem času, někdy i v řádu let); některé chemické látky a směsi jsou natolik nebezpečné a zdraví škodlivé, že s nimi nesmějí pracovat mladí lidé ve věku do 18 let, výjimku představují studenti škol, vč. škol zemědělských, kteří v rámci přípravy na povolání smějí s danými látkami pracovat pod soustavným odborným dozorem a za dalších podmínek, které zajišťují dostatečnou ochranu jejich zdraví - viz vyhlášku č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, která se vedle prací zakázaných mladistvým zaměstnancům/pracovníkům dotýká také prací zakázaných těhotným a kojícím ženám a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu a odborný text o omezeních pro nakládání mladistvých s nebezpečnými chemickými látkami);
- riziko vdechování prachu (pevné částice rozptýlené ve vzduchu) způsobující podráždění sliznic dýchacích orgánů nebo jiné poškození zdraví - s tímto rizikem je nutné v živočišné výrobě počítat při přípravě suchých krmných směsí, při ručním krmení suchým krmivem vč. obilnin, sena a usušených rostlin, při práci se slaměnou podestýlkou a jiným stelivem; v prostředí stájí, chlévů, vepřínů a hal je všudypřítomný prach ze srsti nebo odumírající svrchní pokožky zvířat, péřový prach, prach ze zaschlých výkalů, krystalky moče; prachové částice v prostředí se zvířaty mohou obsahovat lidskému zdraví škodlivé viry a mikroorganismy (bakterie, plísně, kvasinky) – viz též výše biologická rizika;
- riziko jiné expozice/vystavení pracovníka prachu - vedle rizika vdechování prachu a podráždění sliznic dýchacích orgánů existuje též riziko podráždění očí/sliznic očí nebo kůže/pokožky pracovníka;
- riziko sražení, přejetí, přimáčknutí, naražení nebo zavalení pracovníka zemědělskou technikou, mechanizmem, strojem nebo přepravním/dopravním prostředkem - poškození zdraví pracovníka při obsluze nebo v blízkosti vozidel, strojů a mechanizmů pro manipulaci s krmivem, podestýlkou, zvířaty, fekálními cisternami, odvozními soupravami, cisternami s dezinfekcí, vodou aj., dopravní a další nehody způsobené vozidly pro přepravu zvířat.
*/ Aerosoly jsou koloidní disperze tuhých nebo kapalných látek v plynech, kdy
- dým: zde jsou částečky pevné látky rozptýlené v plynu
- kouř: zde jsou kapičky kapaliny a částečky pevné látky rozptýlené v plynu
- mlha: zde jsou kapičky kapaliny rozptýlené v plynu.
Specifická rizika vybraných zemědělských povolání a činností lze zjistit v těchto existujících kartách BOZP:
- Karta BOZP pro profesi: Pěstitel zemědělských plodin. Bezpečnost a hygiena práce, 2019, č. 2, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
- Karta BOZP pro profesi: Zahradník. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 4, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
- Karta BOZP pro profesi: Vinohradník a vinař. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 6, s. 15-18,
- Karta BOZP pro profesi: Chovatel a ošetřovatel hospodářských zvířat. Bezpečnost a hygiena práce, 2015, č. 9, s. 15-18,
- Karta BOZP pro profesi: Chovatel včel – zpracovatel včelích produktů. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18,
- Karta BOZP pro profesi: Rybníkář. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
- Karta BOZP pro profesi: Opravář zemědělských strojů. Bezpečnost a hygiena práce, 2018, č. 3, s. 15-18,
- Karta BOZP pro profesi: Operátor autonomního robotického traktoru. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 3, s. 15-18.
Aby se úraz nestal nebo nedošlo k jiné újmě na zdraví, je třeba se s riziky poprat a při práci se aktivně chránit. Jak a čím, zjistíte v oddílu Ochrana před riziky.