Pracovní úrazy

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro úraz se používají také termíny: zranění, poranění nebo újma na zdraví.

Desatero nejčastějších příčin vzniku úrazů ve stavebnictví

Stavebnictví patří mezi nejrizikovější obory vůbec. Podle poznatků orgánů inspekce práce v rámci jimi prováděných kontrolních akcí jsou nejčastějšími příčinami vzniku úrazů ve stavebnictví (často i smrtelných):

  1. Nedostatečné vybavení a zajištění konstrukcí pro práce ve výškách.
  2. Nezajištění otvorů a volných okrajů pracovišť ve výškách.
  3. Nepoužívání osobního zajištění proti pádu pracovníka z výšky.
  4. Nezajištění výkopů proti sesutí stěn.
  5. Nebezpečný způsob provádění bouracích prací.
  6. Neodborná obsluha nebo manipulace se stroji a mechanismy.
  7. Nezakryté pohyblivé nebo rotující části strojů.
  8. Špatný technický stav vázacích prostředků a nosných lan zdvihacích zařízení.
  9. Používání zařízení svislé dopravy pracovníky, přestože není určeno pro přepravu osob.
  10. Nedostatečná ochrana živých částí elektrických zařízení.

K častým příčinám úrazů ve stavebnictví patří také dopravní nehody na cestách pro vozidla, mechanizaci a pro pěší uvnitř staveniště.

Několik skutečných příběhů z prostředí stavenišť

Pád z lešení
Zedník vykonávající na stavbě práce na živnostenský list přelézal z jedné části lešení na druhou. Ta však ještě nebyla ukotvena. Zedník z lešení spadl, zranil se, a v důsledku úrazu se stal plně invalidním.

Propadnutí střechou, pády ze střechy
Zaměstnanci měli provést práci spojenou s výměnou hřebenových dílců na střeše objektu. Postižený vstoupil po přistavěném žebříku na střechu objektu a s vědrem s vruty šel zjistit rozsah prováděných prací. Při cestě k hřebenu střechy šlápl mimo střešní konstrukcí podepřenou část eternitové střešní krytiny. Došlo k propadnutí střechou z výšky 5,2 m na podlahu objektu. Zaměstnanec na následky zranění zemřel.

Smrtí po pádu z výšky skončil i jiný pracovní úraz. Při provádění stavebních a montážních prací na střeše haly došlo k propadnutí osoby střešním světlíkem na zem do vnitřního prostoru haly z výšky asi 14 metrů. Z následného šetření příčin pracovního úrazu vyplynulo, že v době propadnutí světlíkem nebyl odpovídajícím způsobem zajištěn proti pádu, tedy že závažným způsobem porušil bezpečnostní předpisy.

Neprofesionální práce na střeše byla příčinou další ztráty života člověka. Mladistvý zaměstnanec prováděl natěračské práce starého oplechování střešní krytiny. Práci prováděl přímo ze střechy ve výšce 8 m nad chodníkem. Pracoviště v této výšce nebylo zajištěno proti pádu (lešení, záchytná konstrukce, sítě) a pracovník nebyl chráněn použitím osobního ochranného prostředku pro práci ve výškách. Mladík prováděl natěračské práce tak, že stál rozkročmo na připevněných okapových hácích, které byly od sebe vzdáleny 90 cm. V kritickém okamžiku došlo k vytržení jednoho z okapových háků a k následnému pádu dotyčného na dlažbu chodníku. Ten na následky pádu později zemřel.

Pád ze žebříku
V den úrazu pracovník prováděl opravu rozbočovací krabice elektrické instalace. Vzhledem k tomu, že tyto rozvody se nacházejí ve výšce 6,30 m, použil hliníkový žebřík o délce 7 m, a to tak, že si žebřík opřel o kovový žlab elektrického vedení. Vylezl na žebřík, kde pomocí kapesního nožíku a elektrických svorek opravoval elektrické vedení. Při této práci byl muž zřejmě zasažen elektrickým proudem, došlo k jeho pádu ze žebříku na betonovou podlahu výrobní haly, kde si způsobil zranění neslučitelná se životem.

Pád do nezajištěné výtahové šachty
V bytovém domě probíhala rekonstrukce střechy, výstavba půdních bytů a budování nového výtahu. Stavební práce v půdních prostorách probíhaly souběžně s budováním výtahové šachty, což se stalo jednoho dne osudným sádrokartonáři, který se svým kolegou  pracoval v půdních prostorách (7. NP). Oba tito pracovníci měli šatnu a WC o patro níž (v 6. NP), takže během směny průběžně přecházeli z jednoho podlaží do druhého. Při tom procházeli přes mezipatro, v jehož zadní části byl v podlaze vysekán otvor pro výtahovou šachtu. Stejné otvory pak byly vysekány i v níže položených mezipatrech. Jelikož se v domě nikdo nevyskytoval, byl proti pádu osob do výtahové šachty zajištěn pouze otvor v podlaze v mezipatře 6. a 7. NP, neboť okolo něj chodili sádrokartonáři a občas i stavbyvedoucí. Otvor byl zajištěn jednoduchým překrytím tvořeným z pěti lešenářských podlahových dílců (typizovaných dřevěných prken) naražených na doraz k sobě. Osudného dne po poledni nalezli pracovníci budující výtah, kteří se právě vraceli z oběda, jednoho ze sádrokartonářů ležet na podlaze v mezipatře 1. a 2. NP. Postižený pád z výšky 14,9 metru jako zázrakem přežil, i když utrpěl těžká zranění páteře, sleziny, pánve a nohou. Z vyšetřování příčin pracovního úrazu později vyplynulo, že se zakrytím otvoru v podlaze  někdo během dopoledne manipuloval.

Zasažení stavební sutí
Při odbourávání komína se rozlomila jeho kamenná hlava, kámen o rozměrech 20×15×9 cm se pracovníkům vysmekl, sklouzl po střeše a zasáhl pracovníka jiné organizace (jiného subdodavatele), procházejícího pod místem bourání. Ten chtěl dopravit na své pracovní místo potřebný materiál, a na probíhající bourací práce v tomto místě zapomněl. Ochranná přilba jej zachránila od nejhoršího, a tak byl „jen“ otřesen.

Zasažení manipulovaným břemenem
K úrazu došlo při manipulaci s polypropylénovou válcovou plastovou šachtou, která byla manipulována pomocí hydraulického ramene hloubkové lopaty stavebního stroje, na kterém byla šachta zavěšena pomocí dvou popruhů, které však nebyly určeny k vázání břemen. Ramenem stavebního stroje bylo manipulováno se šachtou, až byla 0,7 – 1 m nad upraveným dnem výkopu. Poté do prostoru sešel pracovník a snažil se do této šachty zasunout vodovodní rouru. Stál za šachtou tak, že z bagru na něj nebylo vidět, a tak komunikaci zajišťoval jeho kolega, který stál z boku a viděl na něj i na obsluhu pracovního stroje. Ve chvíli, kdy se pracovník ještě snažil dostat vodovodní rouru do šachty, praskl jeden popruh a šachta o hmotnosti 150 kg se zhoupla a spadla šikmo do středu výkopu směrem na pracovníka. Zasáhla ho do hlavy a odhodila jej na stěnu výkopu. Zaměstnanec utrpěl zranění hlavy, páteře a pohmožděniny a byl tři týdny v pracovní neschopnosti.

V jednom strojírenském provozu, který byl v té době staveništěm, na kterém probíhalo odstranění havarijního stavu propadlého stropu, došlo k posunu nedostatečně zajištěného těžkého ocelového překladu o délce 5,8 m, šířce 0,34 m a výšce 0,36 m na stěně a k jeho pádu ze zděných sloupů z výšky asi 2,5 m na podlahu haly. Při pádu ocelového překladu došlo k zasažení pracovníka dodavatelské stavební firmy (zhotovitele), který se v inkriminovanou dobu v blízkosti nezajištěného staveniště pohyboval. Pracovník byl těžce poraněn, když u něho došlo k devastujícímu poranění pravého bérce a k následné amputaci pravé nohy.

Zasažení padajícím předmětem
Uvedený úraz se stal na jednom pražském sídlišti při zahájení stavebních prací v souvislosti s opravou balkónů jednoho panelového domu. V prostoru před domem parta lešenářů postupně montovala dílce rámového lešení, které byly vyváženy nahoru, kde byly montovány k sobě. Jeden z lešenářů  se po celou dobu nacházel dole na trávníku pod lešením a za pomoci elektrického vrátku zajišťoval zdvihání konstrukčních částí lešení, které nahoře další dva lešenáři montovali. K tomuto účelu byl používán dvojitý otevřený hák zavěšený na ocelovém laně vrátku, na který pracovník pod lešením navlékal mimo jiné také lešenářské spojky. Při jedné z těchto operací, v okamžiku, kdy hák dojel až nahoru (cca 42 metrů nad zemí), došlo k uvolnění jedné z těchto spojek (sklouzla z háku) a k jejímu pádu. Padající spojka jej zasáhla do hlavy. Naštěstí měl na hlavě nasazenou ochrannou přilbu, a tak se spojka od přilby odrazila. Zásah ale měl takovou razanci, že došlo k proražení přilby a zasažení lebky. Pracovník utrpěl závažná zranění, z nichž nejhorší byla tříštivě vpáčená zlomenina temenní týlní kosti.

Co zavinila obsluha stavebních strojů a vyhrazených technických zařízení?
Podle pokynu jeřábníka přistavil řidič auto k vyložení nákladu na stavbě. Jeřábník najel výložníkem nad ložnou plochu vozidla, kde řidič břemeno uvázal. Jeřábník poté, bez signalizace vazače, začal břemeno zvedat a zároveň otáčel jeřáb směrem ke stavbě. Když byl jeřáb (s břemenem ve výšce asi 7 m nad zemí) otočen výložníkem kolmo na jeřábovou dráhu, došlo ke ztrátě stability a pádu jeřábu. Jeřábník naštěstí stačil z kabiny jeřábu vyskočit a zranil si při pádu obě nohy, což si vyžádalo několikatýdenní pracovní neschopnost. Padající jeřáb ale svou vahou rozdrtil kabinu nákladního vozidla.

Další případ se stal při provádění zemních úprav došlo ke sražení a těžkému zranění stavebního dělníka. Ten obsluhovat vibrační válec určený ke zhutňování zeminy. Kolový nakladač, kterým byla zavážena a rozhrnována zemina, obsluhoval jeho kolega. Vibrační válec byl řízen pomocí rádiového ovladače, který je konstruován tak, že obsluha musí být od stroje vzdálena alespoň 2 metry. Přiblíží-li se, stroj se automaticky zastaví. Obsluhující pracovník tedy během práce musel průběžně měnit stanoviště v závislosti na tom, kde právě válec pracoval. Při tomto svém popocházení příliš nevnímal dění okolo, navíc měl nasazeny mušlové chrániče sluchu. V jednu chvíli začal ustupovat směrem vzad, čímž se ovšem dostal do manipulačního prostoru kolového nakladače (tzv. bobík). Ve stejném okamžiku řidič s bobíkem couval a prostor, kam jel, nesledoval. Během jízdy totiž souběžně spouštěl nakládací lžíci, takže věnoval svou pozornost tomuto úkonu. Bobík levým zadním kolem srazil operátora vibračního válce a přejel mu nohu. K události došlo proto, že v bezprostřední blízkosti a na malém prostoru byly nekoordinovaně provozovány dva různé stavební stroje - vibrační válec a smykem řízený kolový nakladač.

Důsledek chybějící nebo špatné komunikace účastníků stavby
Při provádění stavebních úprav (rekonstrukce) velké výrobní haly došlo ke střetu konstrukce mostového jeřábu s vysokozdvižnou montážní plošinou, která se následně převrátila, a při dopadu na podlahu skladu byl vážně zraněn pracovník, který na této plošině pracoval. Mostový jeřáb se ve výrobní hale používal pro manipulaci s těžkými svitky plechu a jeho ovládání bylo dálkové, tj. z úrovně podlahy skladu odpovědnou osobou (jeřábníkem). Montážní plošinu provozovala firma provádějící stavební práce (zhotovitel). Stavební práce se dotýkaly celého areálu výrobní společnosti, která si práce objednala (zadavatel), a rekonstrukce výrobní haly byla dílčí. V den nehody prováděli v dopoledních hodinách dva zaměstnanci zhotovitele činnosti mimo výrobní halu a v odpoledních hodinách se přesunuli do výrobní haly, kde měli za úkol pomocí vysokozdvižné plošiny demontovat staré rozvody vzduchotechniky. Na svou přítomnost v hale však zaměstnance pracující v hale (tj. zaměstnance zadavatele) neupozornili. Stavební práce probíhaly za běžného provozu výrobní firmy. V okamžiku střetu jeřábu s plošinou měl jeřábník výhled na plošinu zakrytý 3 metry vysokým stohem, skládajícím se ze železných přepravek o rozměru 80 x 60 x 60 cm a dle výpovědí svědků byl při pohybu jeřábu otočen zády k pohybujícímu se jeřábu, jelikož vedl rozhovor s jiným zaměstnancem.

OOPP „na háku“
V sérii horkých letních dnů, kdy byly na stavbě prováděny už jen snadnější dokončovací práce, si chtěl stavební dělník nepohodlí ulehčit tak, že důsledně nepoužíval všechny stanovené osobní ochranné pracovní prostředky. Ten den, kdy došlo ke zranění, neměl obutou nařízenou ochrannou obuv proti prořezu. Pracoval tehdy s úhlovou bruskou. Při opracovávání stavebního materiálu v nestabilní pracovní pozici se mu nástroj smekl a prořízl jak jeho tenisku, tak nárt. Úraz si vyžádal několik dnů pracovní neschopnosti. Dělník měl víc štěstí, než rozumu, protože si mohl amputovat prsty na noze nebo větší část dolní končetiny v oblasti nártu. (Úraz se stal člověku, kterému bylo v roce události šedesát let, a měl za sebou téměř čtyřicetiletou praxi při práci ve stavebnictví ...)

Tyto a další příklady úrazů typických pro prostředí staveb a stavenišť: Příklady typických úrazů ve stavebnictví (BOZPprofi.cz/Verlag Dashöfer) a Kasuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce (ZÚBOZ, z. ú.).

Jak pracovat a chovat se, aby se úraz nestal, popisuje oddíl Ochrana před riziky a dále texty, jak přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (jednotlivě pro zaměstnance, OSVČ a zaměstnavatele).

 

Pokud se úraz při plnění pracovních úkolů už stal, jak postupuje při úrazu zaměstnavatel, zaměstnanec nebo OSVČ?

ZAMĚSTNAVATEL

Zaměstnavatelé musejí být ze zákona (ustanovení § 365 zákoníku práce) pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance. Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992, ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny") s výjimkou organizačních složek státu. Tzn., že zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, k tomu ještě upřesňuje "zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele."

Dle ZP (§ 105 zákoníku práce) je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. V případě úrazu zaměstnance, o němž není sporu, že je úrazem pracovním, je zaměstnavatel povinen:

  • objasnit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, a to za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, za účasti zaměstnance, dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav, nebo za pomoci svědků, přičemž zaměstnavatel nesmí bez závažných důvodů měnit stav pracoviště, kde se stal úraz, a to do doby, než dojde k úplnému objasnění příčin,
  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost zaměstnance přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, ten je zaměstnavatel povinen předat postiženému zaměstnanci, stejně postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví okamžitě a předá jej rodinným příslušníkům zaměstnance,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin),
  • řešit žádost zaměstnance o odškodnění.

Úraz musí zaznamenat (evidovat) také zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnance vyslán nebo dočasně přidělen, odškodnění však řeší kmenový zaměstnavatel zraněného zaměstnance.

ZAMĚSTNANEC

Stane-li se vám, jako zaměstnanci, pracovní úraz, a jste-li toho schopni:

  • musíte to ihned nebo bez časové prodlevy nahlásit svému nadřízenému (podle zákoníku práce se jedná o vedoucího zaměstnance), to platí i při sebemenším zranění, které nemusíte v danou chvíli považovat za důležité.
  • zajistěte si důkazy a případné svědky (zdokumentujte nebo nechte zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi, vyhnete se tak případným sporům se zaměstnavatelem, který by mohl pochybovat o spojitosti vašeho úrazu s plněním pracovních povinností; důležití jsou i očití svědkové, kteří váš úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali), důkazy i svědci jsou důležití při objasňování příčin pracovního úrazu,
  • trvejte na zapsání úrazu do knihy úrazů,
  • v případě pracovní neschopnosti, která přesáhne 3 kalendářní dny, trvejte na vypracování a získání záznamu o úrazu,
  • opatřete si posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení),
  • s doložením všech dokumentů (bodové hodnocení, účtenky, lékařské zprávy apod.) požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění,
  • průběžně komunikujte, jste-li požádáni o doplňující informace nebo o další doklady (např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.), spolupracujte při jejich dodání,
  • jestliže zaměstnavatel neuznává váš nárok na odškodnění pracovního úrazu, je potřeba obrátit se na právníka, odborovou organizaci, případně na soud, touto cestou se zpravidla řeší i případy, kdy je sporné, zda jde či nejde o pracovní úraz (zaměstnavatel se chce zprostit nebo částečně zprostit odpovědnosti za pracovní úraz).

V případě, že jste svědky pracovního úrazu jiného zaměstnance, popřípadě úrazu jiné fyzické osoby na pracovišti, rovněž jej ihned nebo bez časové prodlevy nahlaste svému nadřízenému.

OSVČ (fyzická osoba bez zaměstnanců, která provozuje samostatně výdělečnou činnost)

OSVČ nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění. Pokud se OSVČ stane úraz v souvislosti s prací, kterou vykonává v rámci své živnosti, nejde v pravém slova smyslu (za současného právního stavu) o pracovní úraz, protože OSVČ/živnostník nemá sjednaný pracovněprávní vztah. Pokud je OSVČ pro případ úrazu pojištěna u některého, jím zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové pojištění), postupuje v případě úrazu, který se mu stal v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

OSVČ je v případě, že se jí stane při práci úraz, povinna:

  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, stejně se postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví orgán vyšetřující úraz, který následně předá rodinným příslušníkům postiženého,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin).

OSVČ si dále:

  • zajistí důkazy a případné svědky (zdokumentuje nebo nechá zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi; důležití jsou i očití svědkové, kteří úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali),
  • opatří posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení).

OSVČ se také spojí se svou úrazovou pojišťovnou za účelem odškodnění úrazu. S tou průběžně komunikuje (vstupní informace o úrazu a potřebné doklady: záznam o úrazu, posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu, vyjádření svědků příp. doplňující informace nebo o další doklady: např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.).

V případě, že zdravotní stav OSVČ provedení výše uvedených úkonů neumožňuje, provede je zpravidla rodinný příslušník nebo blízká osoba.

Nejlepší je, když se pracovní úraz nestane. Co pro prevenci úrazů a jiné újmy na zdraví dělat a jak se na pracovišti chovat? Více napoví oddíl Ochrana před riziky.