Pracovní úrazy

Pracovní úraz (ve zkratce PÚ) je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro úraz se používají také termíny: zranění, poranění nebo újma na zdraví.

Pracovní úrazovost v odvětví lesnictví

Práce v lesním hospodářství je velmi riziková a dochází při ní velmi často ke vzniku pracovních úrazů, a to pracovních úrazů závažných (s významným, často trvalým poškozením zdraví postiženého) nebo smrtelných.
Pracovní úrazovost v odvětví lesnictví je z pohledu českých statistik hodnocena ve společné skupině se zemědělstvím a rybářstvím. Z hlediska pracovní úrazovosti si tato skupina udržela v roce 2022 (obvyklé) páté místo, přičemž četnost pracovních úrazů v lesnictví je čtyřikrát vyšší než v zemědělství. V roce 2023 zaznamenaly PÚ v lesnictví, zemědělství a rybářství pokles. Horší bilanci mají smrtelné pracovní úrazy. Skupina odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství se ve statistikách smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2022 v ČR, ocitla na smutném děleném prvním místě společně s dopravou a skladováním. Počet případů smrtelných PÚ vzrostl ve skupině zemědělství, lesnictví a rybářství i z pohledu meziročního srovnání (za roky 2013 až 2022). Vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů ve skupině zemědělství, lesnictví a rybářství (výrazně vyšší, než činí republikový průměr) byla zaznamenána také v roce 2023.

Většina prací v lesním hospodářství probíhá téměř po celý rok ve vnějším prostředí v proměňujících se klimatických podmínkách, za rozličných povětrnostních vlivů měnících se v průběhu dne a ve specifických podmínkách daného pracoviště/pracovního místa (členitost terénu, profil terénu, svažitost terénu, přehlednost terénu a jeho schůdnost, skladba/složení a hustota lesního porostu, vzrůst/výška lesního porostu, obvyklý nebo naopak kalamitní stav lesního porostu apod.). Nejrizikovější oblastí lesního hospodářství se značným potenciálem pracovních a nejvyšším podílem smrtelných pracovních úrazů je podle českých kontrolních orgánů (inspekce práce) těžba dřeva, vč. těžby dřeva motorovou pilou. Těžební činnost představuje nejrizikovější aktivitu lesního hospodářství s nejvyšším podílem smrtelných úrazů také v celosvětovém měřítku. Druhou nejrizikovější oblastí lesního hospodářství s potenciálem pracovních a smrtelných pracovních úrazů je soustřeďování dřeva. Pracovník může být při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru dále ohrožen na zdraví a/nebo životě při odvozu dřeva, při manipulaci se dřevem a při skladování dřeva.

Nejčastější příčiny úrazů v lesnictví

  • Nebezpečné/špatné pracovní postupy, resp. nedodržování zákonných a zaměstnavatelem stanovených pracovních postupů (např. při kácení stromů, kdy směrový řez a hlavní řez bývají v jedné rovině, není ponechán nedořez, není správně zhodnocen zdravotní stav káceného stromu a při dalších postupech, které jsou nesprávné a nebezpečné podle nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru).
  • Nedodržování zákazu při jednotlivých pracovních činnostech (zákaz práce osamoceně při činnostech stanovených nařízením vlády o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, zákaz kácení jiného stromu přes strom zavěšený, zákaz vstupu/stoupání na zavěšený strom, zákaz uvolňování zavěšeného stromu podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá, zákaz odřezávání zavěšeného stromu po špalcích a další zákazy uvedené ve jmenovaném vládním nařízení).
  • Nerespektování zákazu vstupu do ohroženého prostoru, kterým může být ohrožený prostor při kácení stromů, resp. zavěšeného nebo podřezaného/podříznutého stojícího stromu, ohrožený prostor při práci s křovinořezem, ohrožený prostor při použití harvestoru, ohrožený prostor při použití vyvážecí soupravy, ohrožený prostor vymezený pro volné spouštění výřezů ze svahu, ohrožený prostor nakládaného nebo skládaného dříví, ohrožený prostor k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení a další ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace.
  • Nepoužívání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) (obsluha řetězové motorové pily: ochranný oděv proti proříznutí, ochranná obuv proti proříznutí, antivibrační rukavice, kombinovaná ochranná lesnická/dřevorubecká přilba zahrnující chrániče/ochranu sluchu + ochranu očí a obličeje, nebo samostatně přidělené OOPP k ochraně hlavy, očí/obličeje a sluchu jako jsou ochranná přilba, ochranné brýle nebo obličejový štít a chrániče sluchu; ostatní pracovníci: zejm. ochranná přilba, chrániče sluchu, ochranná obuv, ochranný oděv, ochranné rukavice; k ochraně při práci v chladu: ochranný oděv proti chladu, obuv proti chladu, ochrana hlavy proti chladu, ochranné rukavice proti chladu OOPP; k ochraně proti ultrafialovému záření: ochranné oděvy na ochranu celého těla nebo jeho částí, ochranné/sluneční brýle, ochranné masti - použití OOPP na ochranu před konkrétními riziky viz též oddíl Ochrana před riziky.
  • Nepoužívání nebo nesprávné používání pomocných pracovních pomůcek (dřevorubeckého nářadí, jako jsou kmenový spínač, dřevorubecká lopatka, dřevorubecké klíny, přetlačná vidlice, sapina, dřevorubecký háček nebo vynášecí manipulační kleště).
  • Ztráta ostražitosti.
  • Podcenění vzniklé situace a špatně odhadnuté možné riziko (z analýz pracovní úrazovosti v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství za posledních několik let vyplývá, že skoro 80 % všech úrazů se přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci).

Značný podíl na pracovní úrazovosti při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru má nezkušenost lesních těžařů a příbuzných povolání nebo specializací souvisejících s plánovanou těžbou lesního porostu a nahodilou těžbou po kalamitních situacích (dřevorubec/těžař dříví a pomoci řetězových motorových pil, těžař dříví těžebně-dopravními stroji/harvestory, mechanizátor pro soustřeďování dříví, dopravce dříví, pracovník v manipulačních skladech v lesnictví aj.). [K nezkušenosti pracovníků v lesním hospodářství značně přispívá současná právní úprava (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů), která umožňuje vykonávání služeb v lesnictví jako volnou živnost, u které není jako podmínka provozování živnosti stanovena odborná způsobilost, tj. kvalifikace (způsobilost řádně vykonávat určitou pracovní činnost, určitou pozici nebo určité povolání). Zejm. u OSVČ je tudíž absence zažitých správných pracovních postupů a dlouhodobějších zkušeností významnou překážkou ochrany jejich zdraví a životů při práci. Zatímco zaměstnanci jsou povinni podstupovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, týkají se jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, není u OSVČ zajištění jejich bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese řešeno jak z právního pohledu, tak prakticky, dostatečně. Aktuálně napomáhá eliminaci pracovních úrazů osob poskytujících činnosti nebo služby mimo pracovněprávní vztahy (OSVČ) nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.]

Několik skutečných příběhů, k nimž došlo při práci v lese

Kácení stromů, odvětvování kmenů, odkorňování kmenů, sortimentace, zpracování kalamit

  • Zaměstnanci byli pověřeni skácet stromy. Zaměstnanec pověřený kácením stromů byl pro tyto účely řádně proškolen a vybaven OOPP. Jednalo se o stromy napadené hnilobou s průměrnou šířkou kmene 150 cm na pařezu a výškou zhruba dvanáct metrů. Stromy byly nejdříve odvětvovány pomocí lan a plošiny a kráceny asi na polovinu jejich délky. Poté byly zhruba šestimetrové kmeny pokáceny a naloženy pomocí kolového nakladače CS 920 na odvozní soupravu a odvezeny k dalšímu zpracování do sousední obce. Takto zaměstnanci postupovali celé dopoledne. Mezi stromy určenými ke kácení byl i buk silně napadený hnilobou, který měl průměr 151 cm na pařezu. Špatný zdravotní stav stromu byl zřejmý již při odvětvování a krácení jeho kmene, kde byla viditelná dutina zasahující celý kmen. Se stromem si zaměstnanec pověřený kácením nevěděl rady, a proto se domluvil s řidičem kolového nakladače na následujícím pracovním postupu, který byl zdrojem pracovního úrazu obsluhy kolového nakladače. Řidič kolového nakladače měl vidlemi nakladače zajistit kmen v jeho dolní třetině a počkat, až zaměstnanec pověřený kácením dořízne kmen. Poté se měl nakladačem do kmene topolu opřít tak, aby spadl do požadovaného směru kácení. Zaměstnanec pracující s motorovou řetězovou pilou nepostupoval dle stanovených pracovních postupů, neprovedl směrový zářez, hlavní řez a neponechal nedořez. Uřízl kmen rovně, kdy řez vedl směrem ke kolovému nakladači. Kmen se tak ihned po doříznutí začal kácet doleva a řidič kolového nakladače neměl dostatek času na nastalou situaci zareagovat. Padající kmen topolu strhl kolový nakladač i s řidičem na bok, a tím způsobil pracovní úraz obsluhy kolového nakladače.
  • Pracovníci káceli borovici, přičemž jedna z nich padla asi v 7 metrech od oddenku křížem na jinou, již ležící borovici. Oddenek se vymrštil a současně celý kmen opsal polokruh dopředu. Protože pracovník nebezpečí v posledním okamžiku zpozoroval, chtěl rychleji ustoupit, avšak zády narazil na jiný stojící kmen. Vymrštěný oddenek ho udeřil do ramene a srazil ho k zemi, kde mu ještě rozmáčkl hrudník.
  • Pracovníkům se při těžbě zavěsil buk. Nechali závěs být (což je nepřípustné) a šli kácet další buk asi 10 m od závěsu. Smluvili si ústupovou cestu, která u jednoho z pracovníků směřovala ke zmíněnému závěsu. Při pádu druhého buku zavadil tento strom korunou o větev, na které visel první buk, větev se ulomila a oba buky prakticky spadly současně, přičemž první závěs zasáhl ustupujícího pracovníka, který s jeho pádem nepočítal.
  • V pracovní skupině byli tři pracovníci: dva káceči a traktorista. Pracovali samostatně, ve vzdálenosti asi 130 metrů od sebe. Postižený pracovník pracoval ve svahu okolo 15 stupňů. Najednou si usmyslel, že pokácí smrk, který byl bez vrcholu, ve středu měl průměr třicet centimetrů a v kmeni padesát devět centimetrů. Smrk stál v trojici stromů a každý z nich byl bez vrcholu. Postižený ruční motorovou pilou provedl zářez ve směru pádu a z druhé strany hlavní zářez. Když smrk začal padat, ustupoval od oddenku na stranu ve směru pádu stromu. Když byl asi čtyři metry od kmene, spadl mu na přední část přilby na hlavě suchý vrcholek jednoho z nepokácených smrků. Tyto tři stromy měly tak hustou korunu, že suchý vrcholek nebylo zespodu porostu vidět. Vrcholek byl dlouhý asi pět metrů a na tlustším konci měl průměr dvanáct centimetrů.
  • Za účasti technického personálu káceli pracovníci strom, přestože ve směru pádu ve vzdálenosti 17 m jiný pracovník odkorňoval. Kácený strom padl přímo na něj a usmrtil ho.
  • Od skupiny kácečů ve vzdálenosti asi 18 m odvětvoval jiný pracovník již skácený kmen. Od směru pádu byl stranou asi 10 m. Jeho žena snášela jím odsekané větve přímo do směru pádu kmene. Aniž byla pracovníky varována, kteří ji měli alespoň před pádem upozornit, aby opustila ohrožený prostor, uslyšela praskot padajícího stromu. Leknutím ztratila rozvahu a vběhla přímo pod padající kmen.
  • V kalamitě pracovali dva pracovníci motorovou pilou. Kořenový talíř nijak nezajistili (závažné porušení bezpečnostních zásad). Na vývratu ležel uříznutý jiný kmen, který také nebyl z kořenového talíře shozen. Když kmen dořezávali, začal se pařez vracet do původní polohy, čímž se rozštípl řezaný kmen a současně spadl kmen, který ležel na talíři, a pracovníka s pilou zabil.
  • U jiného vývratu pracovníci nepředpokládali, že při odřezávání pařezu u ležícího stromu dojde ke komplikaci. V důsledku oddělení kmene od pařezu se kořenový koláč zvrátil do původní polohy a pata odřezaného kmene se současně vymrštila vzhůru. Při dopadu byla oddenková část kmene v důsledku pnutí ve vodorovném směru odmrštěna doleva. Před dopadem na zem byl oddenkem kmene sražen a zavalen jeden z pracovníků, který nestačil ustoupit. Úraz, který utrpěl, byl závažného charakteru.
  • Nepozornost před kácením se vymstila dvoučlenné skupině pracovníků, kteří nechali ležet ve směru pádu stromu sochor opřený o pařez. Při dopadu stromu na sochor se tento vymrštil a zabil ustupujícího pracovníka, který byl navíc bez ochranné přilby.
  • K pracovnímu úrazu došlo při těžbě suchých stromů, konkrétně při odvětvování skácených stromů. Vlivem náhlého poryvu větru došlo k ulomení suché větve z dubu stojícího několik metrů od místa, kde pracovník připravoval kluzáky pro přitažení odvětvených kmenů na lesní kolový traktor. Padajíc větev zasáhla pracovníka do hlavy a on upadl do bezvědomí. Po převozu do nemocnice zemřel. Bohužel se na pracovišti pohyboval bez ochranné přilby.
  • Pracovník si před zahájením kácení stromu nezabezpečil/neprošlápl ve sněhu ústupovou cestu. Při vlastním ústupu klopýtl o skrytou větev a upadl. Současně se vymrštil oddenek, a protože to bylo na svahu, posunul se dopředu a smrtelně pracovníka zasáhl.
  • K pracovnímu úrazu káceče/dřevorubce došlo v důsledku nedodržení pracovních postupů a současného porušení bezpečnostních předpisů. Za střídavého klínování a páčení dřevorubeckou lopatkou postupně zmenšoval šířku nedořezu řetězovou pilou. V důsledku páčení lopatkou a tahu klínů došlo k odtržení zbytku zmenšovaného nedořezu a k pádu stromu nežádoucím směrem, konkrétně na elektrické vedení. Protože káceč nestačil včas ustoupit, byl oddenkovou částí stromu zasažen a zraněn.

.... za silného větru

  • Pracovník prováděl kácení stromů v lesním porostu za ztížených povětrnostních podmínek (za silného větru). Pracoval osamoceně a pohyboval se v ohroženém prostoru zavěšených stromů. V průběhu prováděných prací došlo působením větru k uvolnění jednoho ze zavěšených stromů, který padl na pracovníka a způsobil mu zranění.

.... ve svahu

  • Dva pracovníci přeřízli strom vyvrácený na svahu a přitom nezajistili kořenový talíř. Nepostupovali při zpracování polomů systematicky od kraje, jeden z pracovníků pracoval při přeřezávání mezi jinými vývraty. Nezajištěný pařez se vracel po přeříznutí ke kmenu a současně se dal do pohybu po svahu. Pracovník, který byl na spodní straně, chtěl před valícím se pařezem utéci, avšak musel podlézt kmen se zdviženým oddenkem, který ležel pod ním. Valící se pařez byl však rychlejší a v okamžiku, kdy pracovník podlézal kmen, byl valícím se pařezem přimáčknut.
  • Pracovník se i přes dlouholeté zkušenosti vydal s přenosnou motorovou pilou do porostu ve svažitém terénu, aby zde zkracoval dříve skácené a odvětvené bukové kmeny na požadované sortimenty. Po nějaké době, kdy si jeho kolega uvědomil, že motorová pila je na volnoběh a šel zjistit, co se děje. Dotyčný pracovník byl nalezen ležící na zemi obličejem dolů zavalený kmenem buku, který se samovolným pohybem skutálel ze svahu nad místem, kde dotyčný tou dobou zkracoval jiný kmen. Úraz postiženého pracovníka měl za následek smrt.

Přibližování, soustřeďování a svoz dříví koňmi

  • Kočí s plným nákladem projížděl bez předchozí prohlídky linkou, kde byla 60 cm vrstva sněhu. Šel po levé straně koní, zhruba v rovině čela klád. Pod sněhem však ležel přes linku tenký dlouhý surový kmen, který byl zaklíněn z obou stran mezi dvěma pařezy, a to těsně u tlustého konce a asi 1/3 od tenkého konce. Vlečený náklad najel na špičku tohoto kmenu, kterou postupně ohýbal do oblouku. Když ohnutí dosáhlo maxima, kmen se pod sněhem vrátil vymrštěním do původní polohy a přerazil kočímu nohu.
  • K obdobnému případu pracovního úrazu při soustřeďování dříví koňmi došlo po nárazu soustřeďovaných kmenů do oddenkové části (suchého) stromu v blízkosti přibližovací linky. Náraz kmenů tažených koněm způsobil odlomení části kmene a jeho pád na temeno hlavy kočího. Zranění pracovníka bylo smrtelné.
  • Dva živnostníci soustřeďovali v lese vytěžené dříví. Hned po příchodu pár koní vypřáhli a každý soustřeďoval dříví jedním koněm. Jeden ze živnostníků upnul silnějším koncem dopředu dva 19metrové kmeny s průměrem okolo 20 cm. Začal je soustřeďovat po svahu s 30stupňovým sklonem šikmo dolů. Jeho činnost sledoval druhý živnostník ze vzdálenosti 60 m. Když přešli s nákladem asi 30metrový úsek, jeden z kmenů se začal pohybovat rychleji, přičemž podrazil živnostníkovi nohy, který upadl na zem, a ten jistý kmen vzápětí podrazil nohy i koni, který padl na postiženého. Po pádu se kůň postavil a zůstal stát. Když druhý živnostník přiběhl k postiženému, viděl, že postižený přestává jevit známky života.

Přibližování a soustřeďování dříví lanovým zařízením

  • Dva zaměstnanci prováděli soustřeďování dříví lanovkou, při němž manipulovali s lanovým vozíkem. Při uvolnění přepravovaného kmene došlo k přetočení lanového vozíku na nosném laně lanovky. Oba se snažili polohu vozíku na laně upravit. Při tom došlo k přetočení nosného lana a zasažení jednoho z mužů (stojícího rozkročeného nad lanem) vozíkem. Ten utrpěl poranění páteře a zlomeninu klíční kosti.
  • Dva zaměstnanci se nacházeli v prostoru pod tažným lanem lanového dopravního zařízení, kde je zasáhl kmen, který byl uvázaný na úvazku tažného lana tohoto zařízení. Kmen se vlivem tahu lanového dopravního zařízení vztyčil oddenkem vzhůru, opsal půlkruh a smetl oba tyto zaměstnance ze svahu dolů. Poté došlo k utržení tohoto kmene z úvazku zařízení a k jeho nekontrolovatelnému pádu ze svahu dolů. Následkem toho došlo k úmrtí jednoho úrazem postiženého zaměstnance.
  • Skupina čtyř pracovníků prováděla přibližování dříví na odvozní místo lanovkou. Při přibližování/přitahování kmene směrem vzhůru pod nosné lano lanovky se jeden z pracovníků nacházel v ohroženém prostoru. Práce byla zastavena, aby pracovník mohlo poodejít mimo ohrožený prostor. Po opětovném uvedení lanovky do pohybu se přibližovaný kmen nadzvedl, poskočil, přičemž došlo k roztažení řetězového úvazku a pohybu kmene po svahu dolů za stálého navíjení lana lanovky. Uvolněný řetězový úvazek sjel do poloviny kmene, který se poté "zapíchl" za stálého nabíjení lana slabším koncem do kořenového náběhu pařezu. Následně došlo k vymrštění přemisťovaného kmene. Ten zasáhl a odhodil pracovníka, který se dříve přemisťoval do bezpečí (ovšem při šetření úrazu se ukázalo, že se v ohroženém prostoru stále ještě nacházel). U postiženého pracovníka došlo k závažnému poranění lebky.

Přibližování, nakládka a odvoz dříví traktory a jinou mechanizací

  • Traktorista prováděl přibližování dvou kusů kmenů speciálním lesním kolovým traktorem z porostu na skládku (za používání navijáku) V průběhu přibližování se slabší ze dvou kusů kmenů zapřel oddenkovou částí o pařez blízko místa přibližování. Napružil se a při pokračujícím navíjení lana došlo k jeho vysmeknutí přes pařez s následným vyskočením směrem k traktoristovi ovládajícímu naviják. Ten byl kmenem zasažen do přední části hlavy a zraněn.
  • Pracovníci lesního závodu ukládali na kamion dřevo. Práce probíhala tak, že se dřevo na plošinu auta nakládalo pomocí nakladače s drapákem. Na plošině stáli tři pracovníci, kteří dřevo ručně ukládali do dvou řad. Vzhledem k tomu, že pro daný způsob nakládky nebyl vypracovaný a schválený pracovní postup, pracovníci prováděli nakládku podle svého uvážení a podle "běžné" praxe. Ve chvíli, kdy na kamionu bylo naložené dřevo do výše 80 cm a pracovníci se pohybovali po nákladu ve výšce 2,15 metru, spadl jeden z nich z kamionu na zem. Na následky zranění druhý den zemřel.
  • Nezabrzděný automobil pro odvoz dříví s nepodloženými koly se najednou ještě před nakládáním rozjel. Jakmile to řidič zpozoroval, seskočil z plošiny automobilu a chtěl naskočit do kabiny. Při naskakování však uklouzl a upadl přímo pod kola rozjíždějícího se automobilu.

Vykládka, práce v manipulačním skladu

  • Na manipulační plochu byl přivezen již třetí náklad. Všichni přítomní vystoupili z vozidla a každý z nich se připravoval na svou práci. Postižený po vystoupení z kabiny (po levé straně, z místa řidiče) uvolnil na levé straně vozidla odvozní soupravy ráčnové navijáky instalované na oplenech (nejprve naviják na předním oplenu, potom na zadním oplenu), čímž uvolnil zajišťovací lana. Poté přešel za soupravou na pravou stranu, kde uvolnil oko nejprve zadního lana a pak předního lana a potom přešel před čelem soupravy opět na levou stranu, kde strhnul zajišťovací lano na předním oplenu a uložil je na blatník tahače. Při stahování lana na zadním oplenu současně strhnul i část nákladu, dvě klády, které jej při pádu zasáhly. Postižený na následky úrazu zemřel.
  • Dlouhý návalek byl nakládaným kmenem vymrštěn a zranil závozníka stojícího správně mimo ohrožený prostor. Závozník šel otevřít uzávěr klanice na opačnou stranu, než byla skládka. Řetězy byly již rozepnuté. V okamžiku, kdy uvolnil závěr, spadl na tuto stranu právě krajní kmen, který byl na nákladu výše než klanice, a pracovníka na místě zabil.
  • Pracovník na neuklizené rampě manipulačního skladu uklouzl, ztratil rovnováhu a přitom ještě šlápl na překřížený návalek. Spadl zády z rampy na koleje a zlomil si vaz.

Další případy

  • Řidič za chodu navijáku dával znamení závozníkovi, aby přišel ke kabině. Aby závozník řidiči dobře rozuměl, protože traktor byl v chodu, nakláněl se k němu/ke kabině. V tom okamžiku byl vtažen za cíp kabátu do navijáku, a než stačil řidič naviják zastavit, došlo ke smrtelnému zranění závozníka.
  • Větve topolů řezali dva pracovníci z vysokozdvižné plošiny, kterou na zemi řídil další pracovník podle jejich pokynů. Pracovníci na plošině používali při práci motorovou řetězovou pilu, přičemž větve podle tloušťky řezali na půl až dvoumetrové kusy, které potom shazovali na zem. Další pracovník měl za úkol popadané větve odklízet z vozovky, na které stála plošina. Věděl, že se pod plošinou nemá zdržovat v době řezání větví, ale ve vzdálenosti 40 metrů. Odklízet větve měl až poté, když byla plošina a pilaři na zemi. Tento pokyn však porušil, což odnesl vážným zraněním hlavy a dočasným bezvědomím.
  • Na popsaném pracovním úrazu měly svůj podíl nepříznivé povětrnostní podmínky, konkrétně pak vítr. Za spolupůsobení závanu větru a otřesu půdy při dopadu jednoho z kácených stromů došlo k uvolnění odlomené části koruny zavěšené vinou polomu v koruně sousedního stromu a k jejímu pádu k zemi. Pracovník, který se v daném okamžiku pohyboval v ohroženém prostoru, byl pádem této zavěšené koruny zasažen a smrtelně zraněn.
  • Závozník chtěl po složení nákladu na manipulačním skladu najet s polopřívěsem na závěs automobilu. Polopřívěs stál na mírném svahu. Následkem toho závozník polopřívěs neudržel a oj ho přirazil k zadní části automobilu. Utrpěl těžká zranění.
  • Pracovník samostatně (a zároveň osamoceně) prováděl zpětnou montáž sekce navijáků na zadním štítu soustřeďovacího traktoru (po předchozí opravě kardanového spoje a hydrauliky). Po delší době, kdy jej ostatní postrádali, byl nalezen přimáčknutý pod sekcí zadního štítu, mezi navijáky a traktorem, který byl v chodu. Vyšetřování úrazu přineslo závěr, že postižený si připojovanou sekci traktoru podepřel vzpěrami. V průběhu servisních prací došlo k uvolnění jedné z podpěr (pravděpodobně i vlivem toho, že traktor stál šikmo na svahu). V důsledku toho došlo k pádu celé přívěsné sekce o váze cca 800 kg na postiženého a smrtelně zraněného pracovníka.
  • O život bojoval muž, kterého při práci bodla sršeň. Utrpěl totiž anafylaktický šok a zkolaboval. Pomoc postiženému byla komplikována špatně přístupným terénem. K záchraně lesníka byla nasazena pozemní lékařská a záchranářská posádka a dva vrtulníky s hasiči-lezci pro ošetření a následný transport pacienta do nemocnice částečně pozemní a částečně vzdušnou cestou.

Zdroje uvedených a dalších příkladů úrazů, k nimž došlo při práci v lese:
• Výběr typických úrazových dějů při práci v lese (BOZPprofi.cz/Verlag Dashöfer)
• VALA, Jiří. Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 10, s. 2-8.
• ŠALAMON, Pavel. Pracovní úrazy v lesním provozu a dřevozpracujících firmách. Bezpečnost a hygiena práce, 2007, č. 9, s. 17-21.
• ŠALAMON, Pavel. Pracovní úrazy při práci v lese a při obsluze dřevozpracujících firmách. Bezpečnost a hygiena práce, 2008, č. 6, s. 29-31.
• ŠALAMON, Pavel. Pracovní úrazy při práci v lese a při obsluze dřevozpracujících firmách (pokračování). Bezpečnost a hygiena práce, 2008, č. 7-8, s. 21-29.
• PERGROVÁ, Ilona. Boj o život v lese na Znojemsku. Muže bodl sršeň. Na pomoc letěly dva vrtulníky. Znojemský deník [17. 6. 2024], dostupný z: https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/bodnuti-srsen-nebezpeci-anafylakticky-sok-zachrana-lesni-delnik-teren-pomoc.html.

Jak pracovat a chovat se, aby se úraz nestal, popisuje oddíl Ochrana před riziky a dále texty v kapitole Kdo je kdo, a jak má přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (jednotlivě pro zaměstnance, OSVČ a zaměstnavatele).


Pokud se úraz při plnění pracovních úkolů už stal, jak postupuje při úrazu zaměstnavatel, zaměstnanec nebo OSVČ?

ZAMĚSTNAVATEL
(rozumí se zaměstnavatel s jakýmkoliv počtem zaměstnanců, tj. právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba se zaměstnanci, tedy i osoba soukromě podnikající v zemědělství, která zaměstnává další osoby a je s těmito osobami v pracovněprávním vztahu)

Zaměstnavatelé musejí být ze zákona (ustanovení § 365 zákoníku práce) pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance. Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992, ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny") s výjimkou organizačních složek státu. Tzn., že zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, k tomu ještě upřesňuje "zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele."

Dle ZP (§ 105 zákoníku práce) je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
V případě úrazu zaměstnance, o němž není sporu, že je úrazem pracovním, je zaměstnavatel povinen:

  • objasnit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, a to za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, za účasti zaměstnance, dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav, nebo za pomoci svědků, přičemž zaměstnavatel nesmí bez závažných důvodů měnit stav pracoviště, kde se stal úraz, a to do doby, než dojde k úplnému objasnění příčin,
  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost zaměstnance přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, ten je zaměstnavatel povinen předat postiženému zaměstnanci, stejně postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví okamžitě a předá jej rodinným příslušníkům zaměstnance,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin),
  • řešit žádost zaměstnance o odškodnění.

Úraz musí zaznamenat (evidovat) také zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnance vyslán nebo dočasně přidělen, odškodnění však řeší kmenový zaměstnavatel zraněného zaměstnance.

Poznámka:
V odvětví lesnictví, kde jsou často zaměstnáváni brigádníci (zejm. na sezónní, ale i jiné práce), je třeba mít na paměti, že i brigádník je zaměstnanec, proto i za něj musí zaměstnavatel platit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazu. (Pro činnost, kterou bude brigádník vykonávat, musí mít sjednaný pracovní poměr - vstoupit do pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, jiný druh pracovní smlouvy), jinak se bude jednat o nelegální (a protiprávní způsob) zaměstnávání.) Po skončení sezóny nebo jiného období, po nějž je brigádník zaměstnáván, zaměstnavatel pojišťovně oznámí, že nejste zaměstnavatelem.
Zaměstnanci jsou také nejbližší či vzdálenější příbuzní, pokud podnikateli pomáhají v jeho činnosti a činí tak soustavně, podle jeho pokynů a za mzdu nebo plat, a kteří jednotlivě uzavřeli s podnikatelem (fyzická podnikající osoba) pracovněprávní vztah. V pracovně právním vztahu se takový podnikatel stává fyzickou podnikající osobou se zaměstnanci. Pozn.: Zaměstnanci naopak nejsou nejbližší příbuzní, kteří podnikateli (fyzická podnikající osoba) vypomáhají. Pro občasnou výpomoc rodinného příslušníka není podle zákona pracovní smlouva potřeba, přičemž případný úraz této osoby nebude považován za úraz pracovní, ale bude řešen jako úraz běžného občana. V případě, že je zraněná osoba pojištěna u některého jí zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové nebo životní pojištění), bude její úraz likvidován v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

ZAMĚSTNANEC
(osoba, která je se zaměstnavatelem v pracovněprávním vztahu sjednaném podle zákoníku práce)

Stane-li se vám, jako zaměstnanci, pracovní úraz, a jste-li toho schopni:

  • musíte to ihned nebo bez časové prodlevy nahlásit svému nadřízenému (podle zákoníku práce se jedná o vedoucího zaměstnance), to platí i při sebemenším zranění, které nemusíte v danou chvíli považovat za důležité.
  • zajistěte si důkazy a případné svědky (zdokumentujte nebo nechte zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi, vyhnete se tak případným sporům se zaměstnavatelem, který by mohl pochybovat o spojitosti vašeho úrazu s plněním pracovních povinností; důležití jsou i očití svědkové, kteří váš úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali), důkazy i svědci jsou důležití při objasňování příčin pracovního úrazu,
  • trvejte na zapsání úrazu do knihy úrazů,
  • v případě pracovní neschopnosti, která přesáhne 3 kalendářní dny, trvejte na vypracování a získání záznamu o úrazu,
  • opatřete si posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení),
  • s doložením všech dokumentů (bodové hodnocení, účtenky, lékařské zprávy apod.) požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění,
  • průběžně komunikujte, jste-li požádáni o doplňující informace nebo o další doklady (např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.), spolupracujte při jejich dodání,
  • jestliže zaměstnavatel neuznává váš nárok na odškodnění pracovního úrazu, je potřeba obrátit se na právníka, odborovou organizaci, případně na soud, touto cestou se zpravidla řeší i případy, kdy je sporné, zda jde či nejde o pracovní úraz (zaměstnavatel se chce zprostit nebo částečně zprostit odpovědnosti za pracovní úraz).

V případě, že jste svědky pracovního úrazu jiného zaměstnance, popřípadě úrazu jiné fyzické osoby na pracovišti, rovněž jej ihned nebo bez časové prodlevy nahlaste svému nadřízenému.

OSVČ
(fyzická podnikající osoba bez zaměstnanců, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, tj. soukromě podnikající zemědělec bez zaměstnanců)

OSVČ nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění. Pokud se OSVČ stane úraz v souvislosti s prací, kterou vykonává v rámci své živnosti, nejde v pravém slova smyslu (za současného právního stavu) o pracovní úraz, protože OSVČ/živnostník nemá sjednaný pracovněprávní vztah. Pokud je OSVČ pro případ úrazu pojištěna u některého, jím zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové pojištění), postupuje v případě úrazu, který se mu stal v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

OSVČ je v případě, že se jí stane při práci úraz, povinna:

  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, stejně se postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví orgán vyšetřující úraz, který následně předá rodinným příslušníkům postiženého,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin).

OSVČ si dále:

  • zajistí důkazy a případné svědky (zdokumentuje nebo nechá zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi; důležití jsou i očití svědkové, kteří úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali),
  • opatří posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení).

OSVČ se také spojí se svou úrazovou pojišťovnou za účelem odškodnění úrazu. S tou průběžně komunikuje (vstupní informace o úrazu a potřebné doklady: záznam o úrazu, posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu, vyjádření svědků příp. doplňující informace nebo o další doklady: např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.).

V případě, že zdravotní stav OSVČ provedení výše uvedených úkonů neumožňuje, provede je zpravidla rodinný příslušník nebo blízká osoba.

Nejlepší je, když se pracovní úraz nestane. Co pro prevenci úrazů a jiné újmy na zdraví dělat a jak se na pracovišti chovat? Více napoví oddíl Ochrana před riziky.