Pracovní rizika

Jak už napověděl Minislovník BOZP (viz úvodní stránku tohoto webu), chápeme riziko jako možný zdroj zranění nebo poškození zdraví, jehož zdrojem mohou být budovy, konstrukce, povrchy, materiál, břemena, výrobky, strojní součásti, nástroje, ruční nářadí, pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky, ale i jiné zdroje. Rizika jsou všude kolem nás, setkáváme se s nimi v běžném i pracovním životě. Obvykle si ani nepřipouštíme, že jsou všudypřítomná a takřka každou vteřinou nás mohou ohrozit. Při výkonu práce ovšem na rizika myslet musíme. Rozhodně je to jednou z povinností zaměstnavatele - viz též oddíl Co je BOZP a kapitola Kdo je kdo, a jak má přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (záložka Mladý podnikatel/zaměstnavatel). Ten musí ze zákona zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce jeho zaměstnanců. Rizika na svých pracovištích proto musí vyhledávat a vyhodnocovat, a přijímat opatření, jak je odstranit nebo jejich působení omezit. Všichni ostatní, kdo vykonávají práci jako závislou činnost (v pracovněprávním poměru, na živnostenský list), by o nich měli vědět, a hlavně se chovat a pracovat tak, aby při práci nedocházelo ke zraněním, jiné újmě na zdraví, ztrátám na životech nebo ke škodě na majetku - viz též oddíl Co je BOZP a kapitola Kdo je kdo, a jak má přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (záložky Zaměstnanec a OSVČ).

Při každé pracovní činnosti, na každém pracovním místě a pracovišti se můžeme setkat s jinými riziky. Zkrácený výraz "riziko" (viz též dále a na dalších místech tohoto webu) je používán pro pojmy "riziko práce" a "riziko pracovního prostředí".

Zemědělství je odvětvím, kde pracovníky ohrožují velmi různorodá rizika a pracovní úrazy jsou zde poměrně časté - viz oddíl Pracovní úrazy. Obvyklými riziky práce a pracovního prostředí, s nimiž se mohou setkat pracovníci různých profesí napříč různými odvětvími, jsou tato tato tzv. obecná rizika (s přihlédnutím k odvětví zemědělství):

• mechanická rizika spojená se stroji, technickými zařízeními/mechanizmy a zemědělskou technikou (obsluha/používání mechanizačních prostředků pro sklizeň pícnin a sklizňových strojů pro okopaniny a obiloviny, obsluha pásových dopravníků) - rizika poškození zdraví způsobená stroji, mechanizmy a zemědělskou technikou nebo pohybujícími se/rotujícími (a nezakrytými) částmi strojů, mechanizmů a zemědělské techniky: vtažení, sevření, navinutí, přimáčknutí, odnětí/uříznutí, sražení, naražení, přejetí, zavalení, rozdrcení aj.;
• mechanická rizika spojená s používáním ručního nářadí a nástrojů vč. nářadí a nástrojů s pohybujícími se/rotujícími (a nezakrytými) částmi a zemědělského nářadí nebo jeho části/částí: vtažení, sevření, navinutí, přimáčknutí, odření, pořezání, uříznutí, bodnutí/probodnutí, provrtání/perforace, seknutí, úder/náraz, rozdrcení, aj.;
• rizika spojená s motorovými a dalšími dopravními/přepravními vozidly a zemědělskou technikou (obsluha vozidel pro manipulaci s krmivem, podestýlkou, zvířaty, sklizní apod.) – kolize a další nehody způsobené traktory, kombajny a dalšími vozidly pro sklizeň pícnin a sklizňových strojů pro okopaniny a obiloviny, cisternami, vozidly pro přepravu zvířat, nákladními vozidly aj.: zachycení, naražení, přimáčknutí, sražení, přejetí, zavalení aj.;
• rizika, která s sebou nesou padající nebo pohybující se předměty nebo jejich části, odletující části nebo částice, riziko pádu (nekontrolovaného pohybu) předmětu, břemene nebo přemisťovaného materiálu (zemědělské produkty, krmivo, siláž/senáž, piliny, štěpka, stromy, keře a jiné vzrostlé nebo trnité rostliny nebo jejich části, zemina, balíky slámy, trávy nebo sena/rotolony, pytle a jiné nádoby s hnojivy, dezinfekcí aj.): zasypání, zavalení nebo zasažení osoby nakládanými, přepravovanými/přemisťovanými nebo skladovanými zemědělskými produkty a vedlejšími produkty zemědělské výroby, břemeny a jinými předměty či materiálem nebo opracovávaným materiálem vč. přírodnin: úder/zasažení, škrábnutí, šlehnutí, bodnutí, zasypání, zavalení, přimáčknutí, zasažení očí (bodnutí, šlehnutí, zanesení nebo jiné mechanické poškození očí) aj.; zasažení těla, kůže a očí člověka chemickými látkami, pokud dojde při jejich přemisťování k poškození obalu nebo k vylití nebo vystříknutí látky v kapalné nebo plynné podobě viz oddíl Specifická pracovní rizika;
• riziko poškození sluchu vlivem hluku, zejm. spojené s provozem a používáním velkých zemědělských strojů, traktorů, kombajnů, s používáním sekaček, křovinořezů, motorových pil, drtičů větví a štěpkovačů, hluk spojený s krmením vepřů, chovem drůbeže, kastrováním selat aj.; hluk v zemědělských provozech a venkovním prostředí dosahuje často hodnoty až 100 dB(A), přičemž přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci je 85 dB(A);
• riziko pádu z výšky a do volné hloubky, které je příčinou pádů ze žebříku, z nakládacích a vykládacích ramp nebo z vyvýšených míst, kde chybí nebo jsou poškozené či jinak nefunkční záchytné prostředky kolektivní ochrany; pády při nastupování nebo vystupování/seskakování z motorového vozidla zejm. se stupadly ve výšce; v rostlinné výrobě též pády ze stromu (na vině pádů tohoto druhu může být nepozornost zaměstnance, nedodržení bezpečnostních předpisů, nevhodná nebo opotřebená obuv); pády do zásobníků a nádrží (obilná sila, jímky; k pádům tohoto druhu dochází zejm. vinou nepozornosti zaměstnanců, nedodržením bezpečnostních předpisů, špatnou informovaností o tomto riziku vč. bezpečnostního značení, chybějícími nebo poškozenými či jinak nefunkčními prostředky kolektivní ochrany);
• riziko uklouznutí, zakopnutí nebo pádu na rovině, které je příčinou pádů na venkovních i vnitřních komunikacích, které jsou mnohdy kluzké, nerovné, neprůchozí nebo obtížně průchozí, zatarasené, neuklizené, neosvětlené nebo špatně osvětlené, pádů v důsledku kluzkého, namrzlého, znečištěného, nerovného, strmého nebo jinak problematického terénu; příčinou pádu a poškození zdraví může být vedle špatného terénu též nevhodná nebo opotřebená obuv;
• riziko zásahu elektrickým proudem nebo poškození zdraví vlivem statické elektřiny (zkrat elektrických zařízení/zařízení napájených el. proudem, dotyk - živé části elektrických zařízení/zařízení na el. pohon, např. elektrického nářadí, strojů a mechanizace na el. pohon - nekryté kabely, poškozené kryty); riziko zásahu el. proudem hrozí i u pohybu nebo práce osob nebo strojů a mechanismů v blízkosti elektrického vedení (el. výboj, dotyk);
• rizika přetěžující organismus a zatěžující svalově kosterní soustavu člověka (ergonomická rizika, rizika muskuloskeletálních obtíží nebo onemocnění), jako jsou: nesprávná nebo dlouhodobá ruční manipulace s břemeny, nedodržování hmotnostních limitů pro ruční zvedání a přemisťování břemen; vnucené nebo podmíněné pracovní polohy/pozice, doba práce v nucené nebo podmíněné pracovní poloze/pozici, umístění a řešení pracovních ploch, dosahové vzdálenosti; neergonomické (antropometricky nevhodné) nebo designově poškozené ruční nářadí a nástroje aj.;
• riziko přehřátí organizmu (zejm. úpal) vyvolané nadměrným působením horka/vysokou teplotou vzduchu ve venkovním i vnitřním pracovním prostředí, vč. zemědělských objektů a budov, absencí nebo nedostatečným přísunem ochranných nápojů za účelem ochrany pracovníka před účinky zátěže teplem, nedodržováním bezpečnostních přestávek, zejm. ve stínu nebo v chladnějším prostředí;
• riziko prochlazení nebo podchlazení organizmu nebo jednotlivých částí těla, jehož příčinou je nízká teplota vzduchu ve venkovním i vnitřním pracovním prostředí (je spojeno s prací v chladu/mrazu, v dešti/sněhu/mokru a potřebou poskytování ochranných nápojů za účelem ochrany pracovníka před účinky zátěže chladem, nedodržováním bezpečnostních přestávek a možností pobytu pracovníka v ohřívárně a poskytováním odpovídajících OOPP proti chladu);
• rizika poškození zdraví odvíjející se od spěchu a pracovní doby: únava způsobená směnností, nedodržováním přestávek na oddych v zemědělsky exponovaných obdobích a potřebou neustálé zastižitelnosti (pracovník se nedokáže dostatečně soustředit, správně se rozhodovat a odpovídajícím/bezpečným způsobem se chovat či reagovat);
• rizika poškození zdraví vyplývající z psychické zátěže, která přináší příliš mnoho úkolů (nahromadění úkolů), nedostatek času na zvládání úkolů, (zejm. v období setí, žní nebo ve dnech, kdy práce musí být dokončena co nejrychleji a práce je často vykonávána dlouho a bez přestávky), neustálá zastižitelnost, vysoká zodpovědnost, špatné instrukce od nadřízených, nulová nebo minimální potřebná komunikace, špatná atmosféra a vztahy na pracovišti, absence radosti z vykonávané práce, práce v uzavřených prostorech, práce o samotě, jiná duševní nepohoda; v odvětví zemědělství např. beznaděj nebo jiné duševní rozpoložení v souvislosti s nepříznivými klimatickými změnami a jejími dopady na živočišnou a rostlinnou výrobu (povodně/záplavy, období sucha aj.), duševní rozpoložení související s životem či úhynem zvířat (provozní nehody, infekce, kastrování, příprava k porážce).

S obecnými riziky vybraných zemědělských povolání a činností se lze detailněji seznámit např. v těchto existujících kartách BOZP:

• Karta BOZP pro profesi: Pěstitel zemědělských plodin. Bezpečnost a hygiena práce, 2019, č. 2, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Zahradník. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 4, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Vinohradník a vinař. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 6, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Chovatel a ošetřovatel hospodářských zvířat. Bezpečnost a hygiena práce, 2015, č. 9, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Chovatel včel – zpracovatel včelích produktů. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Rybníkář. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Opravář zemědělských strojů. Bezpečnost a hygiena práce, 2018, č. 3, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Operátor autonomního robotického traktoru. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 3, s. 15-18.

Vedle obecných rizik, s nimž se lze setkat i mimo zemědělské prostředí, hrozí pracovníkům v odvětví zemědělství i další, zvláštní rizika. S těmi se můžete seznámit v oddílu Specifická pracovní rizika.

Aby se úraz nestal nebo nedošlo k jiné újmě na zdraví, je třeba  se s riziky poprat a při práci se aktivně chránit. Jak a čím, zjistíte v oddílu Ochrana před riziky.

Specifická pracovní rizika

Zemědělství je odvětvím, kde pracovníky ohrožují rozmanitá rizika a pracovní úrazy jsou zde poměrně časté. S obvyklými riziky v tomto sektoru jste se mohli seznámit v oddílu Obecná pracovní rizika, dalšími riziky typickými pro zemědělství jsou rizika, která jsme nazvali jako specifická rizika. Rizika práce a pracovního prostředí v tomto odvětví se různí jak z hlediska základního dělení na rostlinnou a živočišnou výrobu, tak z hlediska specializací a činností souvisejících s těmito specializacemi (ovocnářství, sadovnictví, zahradnictví, chmelařství, vinohradnictví, včelařství, rybářství, chov skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže, květinářství, šlechtitelství, kovářství a podkovářství, údržba a opravy zemědělských strojů, mechanizmů a techniky aj.). Vzhledem k této různorodosti zde není možné vyjmenovat všechna specifická rizika pro pracovníky v odvětví zemědělství. Následující výčet specifických rizik byl pojat především s ohledem na oba hlavní směry zemědělské výroby, tj. na rostlinnou a na živočišnou výrobu. Výčet je doplněn o karty BOZP - viz níže, kde jsou uvedena rizika pro konkrétní povolání vykonávaná v odvětví zemědělství.

Specifická rizika práce v rostlinné výrobě

Za specifická rizika typická pro práci v rostlinné výrobě můžeme považovat:

• riziko vdechování prachu (pevné částice rozptýlené ve vzduchu) způsobující podráždění sliznic dýchacích orgánů nebo jiné poškození zdraví - s tímto rizikem je nutné počítat při ošetřování půdy/hnojení suchým hnojivem, při manipulaci se zeminou, při sklizni, dopravě, zpracování a skladování obilí nebo jiných sypkých hmot (plodiny a další produkty zem. výroby, zejm. v usušeném stavu, např. seno, sláma nebo další suché vedlejší produkty nebo odpad z rostlinné výroby); prachové částice mohou obsahovat mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, mohou být kontaminovány exkrementy (infikovaných) hlodavců (označujeme je jako prach s biologickým účinkem, kdy kromě mechanického rizika vdechnutí hrozí i některé z biologických rizik (viz níže), kdy poškození zdraví způsobují prachové částice; riziko vdechování prachových částic uvolňovaných ze suchých minerálních/umělých hnojiv a jiných chemických látek (pevné látky nebo aerosoly*) viz též dále rizika vyplývající z používání chemických látek;
• riziko jiné expozice/vystavení pracovníka prachu - vedle rizika vdechování prachu a podráždění sliznic dýchacích orgánů existuje též riziko podráždění očí/sliznic očí a kůže/pokožky pracovníka;
• riziko vdechování a další expozice/vystavení pracovníka pylu kulturních (cíleně pěstovaných) a dalších rostlin, květin, květů stromů a keřů, v jehož důsledku dochází k podráždění sliznic dýchacích orgánů a očí nebo k vyvolání alergické reakce;
• rizika vyplývající z vědomého a řízeného používání chemických látek (synteticky vyrobených pevných, práškových, kapalných nebo plynných látek a směsí/přípravků, vč. aerosolů*, které jsou určeny k tlumení chorob rostlin/k ochraně rostlin, k hubení plevelů a k ochraně skladových zásob (pesticidy, které se podle účinků a účelu použití v rostlinné výrobě dále dělí např. na akaricidy/miticidy, herbicidy, insekticidy, rodenticidy, fungicidy, desinkacia, mořidla osiv aj.), k hubení živočišných škůdců (prostředky k dezinfekci, dezinsekci a deratizaci), k vyživování rostlin (např. minerální/umělá/průmyslová hnojiva) nebo k dalšímu použití; řada chemikálií používaných v zemědělství je škodlivých/nebezpečných pro zdraví člověka (jsou vysoce toxické, toxické, toxické pro reprodukci, žíravé, dráždivé, karcinogenní, mutagenní nebo jinak zdraví škodlivé, jejich účinek může způsobit podráždění, poleptání nebo jiné poškození sliznic dýchacích orgánů, dýchacích samotných a dalších lidských orgánů, otravu, podráždění, popálení, poleptání nebo jiné poškození pokožky/kůže, podráždění nebo poleptání nebo jiné poškození oční sliznice, poškození metabolismu a krvetvorby nebo jiná poškození zdraví; účinek nebezpečné chemické látky může být okamžitý nebo dlouhodobý, který se projeví až s odstupem času, někdy i v řádu let); některé chemické látky a směsi jsou natolik nebezpečné a zdraví škodlivé, že s nimi nesmějí pracovat mladí lidé ve věku do 18 let, výjimku představují studenti škol, vč. škol zemědělských, kteří v rámci přípravy na povolání smějí s danými látkami pracovat pod soustavným odborným dozorem a za dalších podmínek, které zajišťují dostatečnou ochranu jejich zdraví - viz vyhlášku č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, která se vedle prací zakázaných mladistvým zaměstnancům/pracovníkům dotýká také prací zakázaných těhotným a kojícím ženám a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu a odborný text o omezeních pro nakládání mladistvých s nebezpečnými chemickými látkami);
• riziko kontaktu s nebezpečnými plyny (riziko vdechování nebezpečných plynů) - statková/organická kapalná a tuhá hnojiva (hnůj, kompost, močůvka, hnojůvka, kompost) a silážní plyny, z nichž se uvolňuje čpavek, sirovodík, metan nebo rajský plyn); k nebezpečnému styku s plyny dochází v uzavřených nádržích a jímkách (silážní jámy, zásobníky a věže s krmivem, jímky a nádrže na uskladnění hnoje/hnojůvky aj.), nebezpečí představují též plyny unikající z polí při pěstování rýže (bioplyn) a plyny určené k eliminaci a likvidaci škůdců (plynování skladů a hal);
• biologická rizika v důsledku kontaktu člověka s bakteriemi, viry, houbami, jinými mikroorganismy a s nimi souvisejícími toxiny
  Biologické činitele/látky mohou být obsaženy v aerosolech*, kapalinách, materiálech, osobách, zvířatech. Mohou způsobovat tři typy chorob: infekce způsobené parazity, bakteriemi či viry, alergie způsobené expozicí plísňovému organickému prachu (prach s biologickým účinkem), enzymům a roztočům, otravy či jiné toxické účinky. Rizikové je zejména vdechování (dojít může i ke spolknutí), kdy poškození zdraví způsobují prachové částice obsahující mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, zejm. u zavlhlých produktů = prach s biologickým účinkem. K poškození zdraví ale může dojít i povrchem těla/pronikáním poškozenou kůží nebo sliznicí očí); zdraví nebezpečná je bakterie Legionella způsobující legionářskou nemoc - šíří všude, kde je voda nebo vodní pára, rizikovými místy výskytu Legionelly jsou rozlehlé budovy protkané spletitou sítí ventilačních a potrubních systémů/vzduchotechniky vč. zemědělských prostor jako jsou objekty a zásobníky na uskladnění zemědělských produktů (např. sila na zrno, senáž či siláž); rizikem pro farmáře a další pracovníky v zemědělství je houba/plíseň Sporotrhix schenckii vyskytující se přirozeně v půdě, hnoji, na rašelinících a rostlinách a způsobující sporotrichózu - onemocnění zasahuje kůži, podkoží a ve vzácnějších formách též plíce, klouby, kosti a mozek, k přenosu dochází zpravidla v důsledku poranění (např. oděrky či odřeniny kůže), u plicní formy (plicní sporotrichóza) prostřednictvím vdechnutím spór dýchacími cestami; draví nebezpečná je dále bakterie Clostridium tetani způsobující tetanus/strnutí šíje, jejíž spóry se běžně vyskytují v půdě, k infekci dochází typicky při zevním poranění hlubších struktur (podkoží, svaly), kdy se do rány dostane hlína ze země/půdy, riziko nakažení pracovníka nemoci a škůdcem užitkových rostlin (přenos čerstvým i sušeným organickým krmivem, podestýlkou) (příklady nemocí viz nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 3 Nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin), riziko nákazy nemocí přenášenou na člověka krvesajícím (a infikovaným) hmyzem a roztoči následkem bodnutí či štípnutí komárem, přisátím klíštěte apod. (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), riziko nákazy nakažlivou nemocí přenášenou na člověka dalšími volně se pohybujícími zvířaty (obratlovci), zejm. pak hlodavci, jejichž výskyt v zemědělském prostředí nelze zcela vyloučit - člověku může způsobit  infekční onemocnění (vzteklina, tularémie, sodoku, a další dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko "běžného" bodnutí či štípnutí hmyzem, uštknutí hadem, pokousání, poškrábání nebo jiného poranění hlodavci nebo jinými volně žijícími zvířaty (alergická reakce, vyrážka, zánět nebo jiná poškození kůže nebo jiné poškození zdraví) nebo jiné riziko poškození zdraví člověka;
• riziko poškození zdraví (svalověkosterního aparátu) vibracemi přenášenými na ruce v důsledku použití vibrujících strojů, nástrojů a nářadí (motorové pily, křovinořezy a další vibrujícími nástroje a nářadí);
• mechanická rizika vyplývající z vlastního pěstování nebo opracovávání rostlin a zpracování rostlinných produktů/výpěstků nebo z jiné manipulace s nimi, jako jsou škrábnutí, říznutí, šlehnutí, úder, bodnutí/píchnutí/propíchnutí nebo jiné poranění odnímanými nebo odletujícími částmi rostlin nebo jejich živými či suchými částmi a částicemi (zrnka, trny, stébla, šlahouny, větve, dřevní kůra nebo štěpka) nebo jinými pevnými částicemi (kamení, štěrk, písek aj.);
• riziko vystavení pracovníka slunečnímu (neionizujícímu) záření při dlouhodobém nebo nechráněném pobytu pracovníka na přímém slunci (úžeh, poškození kůže vlivem slunečního záření, poškození očí vlivem vlivem slunečního záření);
• riziko zásahu bleskem (přírodní elektrostatický výboj);
• riziko zavalení/zasypání pracovníka zeminou, hlavními nebo vedlejšími zemědělskými produkty a odpadem při nakládce, převážení, jiné řízené manipulaci se zeminou, uvolnění/sesuvu půdy, nakládce a přepravě obilí nebo jiných plodin a produktů zem. výroby, např. sena, slámy nebo odpadu z rostlinné výroby aj.;
• riziko sražení, přejetí, přimáčknutí, naražení nebo zavalení pracovníka zemědělskou technikou, mechanizmem, strojem nebo přepravním/dopravním prostředkem - poškození zdraví pracovníka při obsluze nebo v blízkosti traktorů, kombajnů a dalších vozidel pro sklizeň a zpracování pícnin, okopanin, obilovin a dalších plodin nebo vedlejších produktů nebo odpadu z rostlinné výroby, strojů a mechanizmů pro sklizeň a zpracování pícnin, okopanin, obilovin a dalších plodin nebo vedlejších produktů nebo odpadu z rostlinné výroby, odvozních prostředků nebo souprav, cisteren s vodou, tekutými hnojivy aj.

Specifická rizika práce v živočišné výrobě

Ke specifickým rizikům práce v živočišné výrobě se řadí zejm. (s přihlédnutím k chovu skotu, prasat, ovcí a koz, koní a drůbeže):

• mechanická rizika, jimž je člověk vystaven při práci se zvířaty, jako je kopnutí, naražení, potrkání, (při)šlápnutí, ušlapání, zavalení, kousnutí, štípnutí, klovnutí aj.;
• riziko kontaktu s nebezpečnými plyny (riziko vdechování nebezpečných plynů) – střevní plyny a výkaly zvířat, močůvkové plyny (močůvkové jímky, kde se uvolňuje čpavek, sirovodík a metan), silážní plyny, bioplyn; k nebezpečnému styku s plyny dochází v uzavřených nádržích a jímkách (silážní jámy, zásobníky a věže s krmivem, jímky a nádrže na uskladnění hnoje, kalové/čistírenské plyny aj.);
• biologická rizika v důsledku kontaktu člověka s bakteriemi, viry, houbami, jinými mikroorganismy a s nimi souvisejícími toxiny
  Biologické činitele/látky mohou být obsaženy v aerosolech*, kapalinách, materiálech, osobách, zvířatech. Mohou způsobovat tři typy chorob: infekce způsobené parazity, bakteriemi či viry, alergie způsobené expozicí plísňovému organickému prachu (např. zvířecí lupy), enzymům a roztočům, otravy či jiné toxické účinky. biologickým činitelem (infekce přenosné ze zvířete na člověka, mikroorganizmy z tělo zvířat, kontakt s tělními tekutinami a tkáněmi zvířecího původu), mikroorganismy na tělech zvířat, K expozici rovněž dochází náhodně při poranění člověka zvířaty. Rizikové je zejména vdechování (dojít může i ke spolknutí), k poškození zdraví ale může dojít i povrchem těla/pronikáním poškozenou kůží nebo sliznicí očí. K biologickým rizikům v živočišné výrobě řadíme např. riziko nákazy nakažlivou nemocí přenosnou z chovaných/hospodářských zvířat na člověka (virus chřipky, např. kravské neštovice, listerióza, leptospiróza, brucelóza, vozhřivka, antrax, giardióza, varianty Creutzfeldtovy–Jakobovy choroby aj. dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko nákazy infekční nemocí nebo jinou nakažlivou nemocí přenášenou na člověka krvesajícím (a infikovaným) hmyzem a roztoči následkem bodnutí či štípnutí komárem, blechou, přisátím klíštěte apod. (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), riziko nákazy nakažlivou nemocí přenášenou na člověka dalšími volně se pohybujícími zvířaty (obratlovci), zejm. pak hlodavci, jejichž výskyt v zemědělském prostředí nelze zcela vyloučit - člověku může způsobit  infekční onemocnění (vzteklina, tularémie, sodoku, a další dle seznamu nemocí uvedených v nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2 Nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat), riziko "běžného" bodnutí či štípnutí hmyzem (včelou/vosou/sršní/komárem/ovádem/muchničkou/mouchou) s možným projevem alergie, poškození kůže nebo jiného onemocnění (lymská/lymeská borelióza, klíšťová encefalitida aj.), jiné riziko poškození zdraví člověka hlodavci a dalšími volně se pohybujícími zvířaty, jejichž kontakt s člověkem nelze v zemědělském prostředí zcela vyloučit a která mohou člověku způsobit t. j. např. pokousání, poškrábání nebo jiné poranění (s možnými následky jako je otrava krve, sepse, záněty nebo jiné poškození kůže apod.), riziko nakažení pracovníka bakteriemi, plísněmi, kvasinkami v ovzduší (rizikové je zejména vdechování spór obsahujících mikroorganismy, plísňové výtrusy a endotoxiny, riziko je m. j. u zavlhlých produktů = prach s biologickým účinkem; zdraví nebezpečná je dále bakterie Legionella způsobující legionářskou nemoc - šíří se všude, kde je voda nebo vodní pára, rizikovými místy výskytu Legionelly jsou rozlehlé budovy protkané spletitou sítí ventilačních a potrubních systémů/vzduchotechniky, a to vč. zemědělských objektů, budov a dalších prostor, kde jsou soustředěna chovaná zvířata, riziko nakažení pracovníka nemoci a škůdcem užitkových rostlin (přenos čerstvým i sušeným organickým krmivem, podestýlkou) (příklady nemocí viz nařízení vlády č. 453/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 3 Nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin);
• rizika vyplývající z nezbytného a vědomého používání chemických látek (synteticky vyrobených pevných, kapalných nebo plynných látek a směsí/přípravků, vč. aerosolů*), které jsou určeny k ochraně zvířat před nežádoucími, škodlivými či nebezpečnými organismy a choroboplodnými zárodky (vč. pesticidů, v živočišné výrobě např. přípravků jako jsou insekticidy, rodenticidy a další přípravky k dezinsekci nebo deratizaci), k dezinfekci stájí, vepřínů, hal a dalších objektů a prostor pro chov zvířat, k dezinfekci pomůcek a zařízení (např. dojicí zařízení), které mohou do těla pracovníka pronikat dýchacími orgány, prostřednictvím sliznic očí nebo kůží/pokožkou (podle způsobu přenosu látky na člověka v závislosti na jejím skupenství, např. polití, postříkání, ponoření, plyn, pevné prachové částice, aerosolové částice, apod.); řada chemikálií používaných v zemědělství je škodlivých/nebezpečných pro zdraví člověka (jsou vysoce toxické, toxické, toxické pro reprodukci, žíravé, dráždivé, karcinogenní, mutagenní nebo jinak zdraví škodlivé, jejich účinek může způsobit podráždění, poleptání nebo jiné poškození sliznic dýchacích orgánů, dýchacích orgánů samotných a dalších lidských orgánů, otravu, podráždění, popálení, poleptání nebo jiné poškození pokožky/kůže, podráždění nebo poleptání nebo jiné poškození oční sliznice, poškození metabolismu a krvetvorby a jiná poškození zdraví; účinek nebezpečné chemické látky může být okamžitý nebo dlouhodobý, který se projeví až s odstupem času, někdy i v řádu let); některé chemické látky a směsi jsou natolik nebezpečné a zdraví škodlivé, že s nimi nesmějí pracovat mladí lidé ve věku do 18 let, výjimku představují studenti škol, vč. škol zemědělských, kteří v rámci přípravy na povolání smějí s danými látkami pracovat pod soustavným odborným dozorem a za dalších podmínek, které zajišťují dostatečnou ochranu jejich zdraví - viz vyhlášku č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, která se vedle prací zakázaných mladistvým zaměstnancům/pracovníkům dotýká také prací zakázaných těhotným a kojícím ženám a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu a odborný text o omezeních pro nakládání mladistvých s nebezpečnými chemickými látkami);
• riziko vdechování prachu (pevné částice rozptýlené ve vzduchu) způsobující podráždění sliznic dýchacích orgánů nebo jiné poškození zdraví - s tímto rizikem je nutné v živočišné výrobě počítat při přípravě suchých krmných směsí, při ručním krmení suchým krmivem vč. obilnin, sena a usušených rostlin, při práci se slaměnou podestýlkou a jiným stelivem; v prostředí stájí, chlévů, vepřínů a hal je všudypřítomný prach ze srsti nebo odumírající svrchní pokožky zvířat, péřový prach, prach ze zaschlých výkalů, krystalky moče; prachové částice v prostředí se zvířaty mohou obsahovat lidskému zdraví škodlivé viry a mikroorganismy (bakterie, plísně, kvasinky) – viz též výše biologická rizika;
• riziko jiné expozice/vystavení pracovníka prachu - vedle rizika vdechování prachu a podráždění sliznic dýchacích orgánů existuje též riziko podráždění očí/sliznic očí nebo kůže/pokožky pracovníka;
• riziko sražení, přejetí, přimáčknutí, naražení nebo zavalení pracovníka zemědělskou technikou, mechanizmem, strojem nebo přepravním/dopravním prostředkem - poškození zdraví pracovníka při obsluze nebo v blízkosti vozidel, strojů a mechanizmů pro manipulaci s krmivem, podestýlkou, zvířaty, fekálními cisternami, odvozními soupravami, cisternami s dezinfekcí, vodou aj., dopravní a další nehody způsobené vozidly pro přepravu zvířat.

*/ Aerosoly jsou koloidní disperze tuhých nebo kapalných látek v plynech, kdy
- dým: zde jsou částečky pevné látky rozptýlené v plynu
- kouř: zde jsou kapičky kapaliny a částečky pevné látky rozptýlené v plynu
- mlha: zde jsou kapičky kapaliny rozptýlené v plynu.

Specifická rizika vybraných zemědělských povolání a činností lze zjistit v těchto existujících kartách BOZP:

• Karta BOZP pro profesi: Pěstitel zemědělských plodin. Bezpečnost a hygiena práce, 2019, č. 2, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Zahradník. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 4, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Vinohradník a vinař. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 6, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Chovatel a ošetřovatel hospodářských zvířat. Bezpečnost a hygiena práce, 2015, č. 9, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Chovatel včel – zpracovatel včelích produktů. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Rybníkář. Bezpečnost a hygiena práce, 2017, č. 11, s. 15-18 (digitální text karty není aktuálně dostupný),
• Karta BOZP pro profesi: Opravář zemědělských strojů. Bezpečnost a hygiena práce, 2018, č. 3, s. 15-18,
• Karta BOZP pro profesi: Operátor autonomního robotického traktoru. Bezpečnost a hygiena práce, 2020, č. 3, s. 15-18.

Aby se úraz nestal nebo nedošlo k jiné újmě na zdraví, je třeba se s riziky poprat a při práci se aktivně chránit. Jak a čím, zjistíte v oddílu Ochrana před riziky.