Pracovní úrazy

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro úraz se používají také termíny: zranění, poranění nebo újma na zdraví.

Pracovní úrazovost v odvětví zemědělství

Pracovní úrazovost v odvětví zemědělství je z pohledu statistik hodnocena ve společné skupině s lesnictvím a rybářstvím. Přestože je tato skupina jednou z nejmenších skupin povolání v Česku co do pracujících osob (OSVČ i zaměstnanců), jde z hlediska pracovních úrazů o jednu z nejrizikovějších skupin s nejvyšší četností úrazů. Příčinami úrazů a nehod mohou být terén, plodiny, močůvka, zvířata, stroje a technická zařízení, jedovaté látky aj., ale i spěch nebo počasí.
V meziročním srovnání za roky 2017 až 2021 se zemědělství, lesnictví a rybářství drželo na pátém místě žebříčku z hlediska pracovní úrazovosti i z hlediska smrtelné pracovní úrazovosti v ČR.

  • Z analýz pracovní úrazovosti v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství za posledních několik let vyplývá, že skoro 80 % všech úrazů se přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.
  • Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance (např. OOPP, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dýchací masky pro čištění odpadních zemědělských jímek). K nebezpečným postupům s nejvážnějšími úrazy se mimo jiné řadí manipulace se zemědělskými stroji a zemědělskou technikou, například během vyprošťování zaseknutých předmětů, při práci v blízkosti elektrického vedení, a také při zacházení s velkými plemennými zvířaty.

Nejčastějšími příčinami úmrtí v důsledku úrazu v zemědělství jsou z pohledu evropských a českých statistik:

- pracovní úrazy v souvislosti s dopravou (přejetí vozidlem nebo převrácení vozidel),
- pády z výšky (ze stromů, propadnutí střechami),
- zasažení padajícími nebo pohybujícími se předměty (stroje, části budov, balíky slámy, kmeny stromů),
- utonutí (ve vodních nádržích, nádržích na kejdu),
- zasypání a udušení (v silech na zrno),
- napadení nebo přimáčknutí hospodářskými zvířaty,
- infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty, zejm. obratlovci, a lidmi (zoonózy),
- nežádoucí kontakt zaměstnance se stroji a mechanizmy (nechráněné pohyblivé části),
- zásah elektrickým proudem.

Několik skutečných příběhů ze zemědělského prostředí

Porušení bezpečnostních předpisů při práci – opravy, čištění a údržba  zařízení, strojů a mechanismů za chodu

  • Ke smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, když zaměstnanec prováděl čistění/údržbu za chodu zařízení. Zaměstnanec zjistil ucpané místo na dopravníku oběžného shrnovače hnoje. Hmota nahromaděného hnoje nedovolila sklopnému hřeblu překlopení do pracovní polohy. Pracovník za chodu dopravníku sestoupil do šachty, vylezl na dopravník a nohou se snažil dostat hřeblo do pracovní polohy. Zranění způsobená zachycením zaměstnance mechanismem dopravníku byla neslučitelná se životem.
  • Při sklizni brambor sklízečem typu Grimme GZ 1700 vystoupil traktorista na sklízeč brambor za účelem jeho vyčištění od rostlinných zbytků. Ponechal motor traktoru v chodu a zapnutý kloubový náhon. Při odstraňování rostlinných zbytků z vytřásacího zařízení za chodu sklízeče byl zachycen a vtažen odnaťovacím zařízením do stroje. Výrobce v návodu k obsluze sklízeče ukládá, aby před vystoupením obsluhy sklízeče z kabiny byl sklízeč uveden do klidového stavu. Důsledkem nebezpečného postupu, nerespektování pokynů výrobce a dalších předpisů utrpěl traktorista zhmoždění horních končetin a úraz hlavy.
  • Po skončení rozvozu krmení v objektech, prováděné krmným vozem typu H 223, zjistil opravář, že na levé straně krmného vozu zůstalo krmení a levý podélný dopravník je rozbitý. Z vlastní iniciativy vlezl na vůz a za chodu stroje nahrnoval krmení na pravý funkční pás. Při této činnosti se přiblížil k sestavě rozdělovacích válců na čelní straně korby krmného vozu, ozubení-hřeby jej zachytily za pracovní oděv a strhly pod spodní válec. Pracovník na následky závažného poranění zemřel.

Nesprávná či nedovolená manipulace s ochrannými kryty a jisticími prvky a další nedodržení stanovených postupů a porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce ze strany obsluhy

  • V prostoru senážní jámy pracoval zaměstnanec na přísunu krmení pro dojnice. Práci prováděl pomocí nakladače typu UNHZ 500 připojeného k traktoru typu Zetor 7211. Kloubový náhonový hřídel mezi traktorem a nakladačem nebyl opatřen předepsaným krytem. Zaměstnanec se přiblížil za účelem kontroly spojení nakladače s traktorem do nebezpečného pracovního prostoru kloubového hřídele, kterým byl zachycen jeho oděv a natočen na nekrytý kloubový hřídel. Utrpěl smrtelný pracovní úraz. Vedle porušení ze strany zaměstnavatele, který umožnil používání nakladače bez ochranného krytu, došlo i k porušení předpisů ze strany zaměstnance, který nakladač k práci použil, přičemž závadný stav bezprostředně neoznámil nadřízenému pracovníkovi.
  • K dalšímu pracovnímu úrazu došlo při přípravě těžkých bran agregovaných za traktorem. Traktorista – opravář si odjistil čepy na ramenech stroje a brány zvedl do svislé polohy. Po přestávce na oběd si neuvědomil, že nemá brány řádně zajištěny a vypustil za pomoci dalšího traktoristy olej z hlavního hydraulického válce. Nedostatečně zajištěný díl bran se uvolnil, spadl zpět do pracovní polohy a vnější podélná část rámu přirazila nohu spolupracovníka k asfaltovému povrchu. Postižený utrpěl frakturu dolní končetiny, pohmožděniny těla a tržnou ránu na hlavě.
  • V tomto případě zaměstnanec nepoužil k podávání řezaných bylin do stroje k tomu určenou pracovní pomůcku (hráblo), ale vkládal byliny do řezačky píce přímo rukou. Pro usnadnění práce si ještě odejmul ochranný kryt podávacích válců a řezacích nožů stroje typu RKZ-250. Tak si počínal i přesto, že věděl, že tento způsob práce je nebezpečný a zakázaný.
    Při práci pak došlo k zachycení jeho levé ruky a jejímu vtažení mezi řezací nože. Postižený stroj druhou rukou vypnul. Protože se však stroj setrvačností ještě pohyboval, domníval se, že k vypnutí nedošlo, a stroj vypínačem opět zapnul a vypnul. Došlo k amputaci levé ruky nad zápěstím.
  • Zaměstnanec potřeboval něco seřídit na stroji pro vyorávání brambor, protože zaslechl nepatřičný zvuk. Stroj nechal běžet dál, aby slyšel, odkud zvuk přichází. Vtom stroj zachytil jeho paži a závažný pracovní úraz byl na světě. Po několika operacích je paže úrazem postiženého zaměstnance stále nefunkční.
  • Nezakrytý převodový hřídel rozmetadla statkových hnojiv znamenal pro Ludvíka šest měsíců s rozdrcenou nohou. Po mnoha letech od události je jeho noha pohyblivá z necelých 80 %.
  • Brigádnici se dostala ruka do lisu na kulaté balíky slámy (rotolony), když chtěla malíčkem postrčit jeden z řetězů rotoru, který neběžel tak, jak měl. Následkem této nerozvážnosti přišla o ruku.

Porušení pracovních postupů při práci se zvířaty

  • Po provedení přirozené plemenitby v prostoru vně stáje, kde je chován plemenný býk, bylo třeba zahnat připuštěnou dojnici zpět do vazné stáje. Běžně se zahánění dojnice provádí tak, že býk je jedním pracovníkem přilákán do žlabu na jadrné krmivo a rukou fixován u tohoto žlabu za nosní kroužek, přičemž v tuto dobu druhý pracovník zahání dojnici z výběhu do vazné stáje. Jeden z pracovníků přelezl hrazení výběhu a do výběhu vstoupil, aniž by byl zajišťován dalším pracovníkem, přičemž došlo k napadení býkem a zranění, které si vyžádalo delší hospitalizaci. Postižený porušil zásady bezpečného chování na pracovišti.
  • Při přehánění býků z prostoru krmiště do volného ustájení vešel pracovník sám do prostoru krmiště, byl jedním z býků napaden, potrkán a přehozen přes zábradlí do prostoru průjezdné chodby. I v tomto případě byl pracovníkem porušen pracovní postup, neboť nedbal o svou bezpečnost a v rozporu s předpisy vstoupil sám do prostoru krmiště.
  • Mladý zaměstnanec skoro přišel o život, když chtěl zahnat mladého býka z pole do stáje. Zvíře jej napadlo, a jen díky přítomnosti dalších osob, které incident viděly a včas poskytly a následně přivolaly pomoc, vyvázl se šesti týdny pracovní neschopnosti a děsivou vzpomínkou.
  • Ke smrtelnému pracovnímu úrazu zaměstnance došlo při jeho vstupu do prostoru venkovního výběhu skotu, za účelem označení telete. Úrazem postižený zaměstnanec se po vstupu do prostoru venkovního výběhu začal pohybovat směrem ke stádu krav s telaty, kde jej následně jedna z krav povalila na zem a začala ho napadat hlavou a kopyty, což mu způsobilo zranění, na jejichž následky zemřel.

Neopatrnost a špatná komunikace v blízkosti elektrického vedení

  • Zemědělec si přál na střechu budovy umístit plastovou vodní nádrž a na tuto práci si najal pracovníka s teleskopickým vysokozdvižným vozíkem. Protože tomu, aby se vozík ke stěně budovy přiblížil, bránil příkop, musel vozík stát o kousek dál. Rameno vozíku i tak na kýžené místo dosáhlo, jeho obsluha tam však neviděla. Zemědělec se sám nabídl, že obsluhu navede, postavil se na viditelné místo a hlasitými pokyny a pažemi obsluhu instruoval. Když se vyzdvižená nádrž přiblížila nadzemnímu elektrickému vedení, začal vyděšený zemědělec mávat rukama ve snaze obsluhu varovat. Obsluha bohužel signálům zemědělce neporozuměla a nádrž se dotkla vedení elektrické energie. Obsluhu vysokozdvižného vozíku zabil elektrický proud.

Špatně organizovaná práce provozu dopravního prostředku

  • Při sklizni jablek úrazem postižený zaměstnanec stál v uličce mezi stromy. Traktorista dal znamení, že bude couvat s plným vlekem a rozjel se. Uvedený zaměstnanec se snažil uskočit z uličky, která byla plná bahna. Nohy mu podklouzly na měkkém povrchu a couvající traktor ho zachytil a strhnul pod kola vleku a táhl ho několik metrů.

Porušení pracovních postupů a pravidel bezpečnosti při přepravě nákladu

  • Robert si poškodil páteř poté, co se na něj převrhl plně naložený vůz s krmením. Neštěstí bylo možné předejít, kdyby Robert vůz nejdříve vyprázdnil, než se jej pokusil postavit na špalky, aby mohl opravit kolo. Zbytek života bude upoután na invalidní vozík.

Problém osamoceného pracovníka

  • Pracovník působící v zemědělském podniku zabývajícím se chovem prasat byl pověřen vyčištěním sil na krmivo, aby mohla být příští den naplněna. Původně měl tuto práci provést s kolegou. Ten ovšem náhle onemocněl, a proto se pracovník rozhodl vše provést sám. Při sestupu do sila upadl a udeřil se o stěnu sila do hlavy: o několik hodin později byl nalezen mrtev.
  • Josef se chystal vyvézt silně zředěnou močůvku a zároveň potřeboval opravit malý otvor ve voze. I při zředěné močůvce vznikal nebezpečná sirovodík. Josef se jej nadýchal, ztratil vědomí a probral se až pět dnů po této události neschopný řeči ani pohybu. Ani několik let poté není zcela zdráv, znovu se učí pohybovat a mluvit, ale jde to velmi pomalu.

Zdroje uvedených a dalších příkladů úrazů typických pro zemědělské prostředí:
• Typické pracovní úrazy v zemědělství  (BOZPprofi.cz/Verlag Dashöfer)
• Jedná se o vaši bezpečnost. [Praha: MPSV], 2004. Nestr. (Brožura vydaná v rámci programu Phare, Twinning projekt CZ 03-IB-SO-03.)
• Bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků v oblasti zemědělství, chovu hospodářských zvířat, zahradnictví a lesnictví, Evropská komise, 2015. Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/protecting-health-and-safety-workers-agriculture-livestock-farming-horticulture-and-forestry/view.
• Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020, SÚIP, Dostupné z: https://www.suip.cz/documents/20142/43692/suip_zprava_o_pracovni_urazovosti_v_cr_za_rok_2020.pdf/f5673faa-d1d1-e2c3-74c5-ed077c8a9661.
• Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2019, SÚIP. Dostupné z: https://www.suip.cz/documents/20142/43692/suip_zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2019.pdf/6ef608c2-02ef-7934-ee35-ca16038d3916,
• Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2021 – rozšiřující a doplňující analytická studie. BOZPinfo [online]. 11. 7. 2022. Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/priloha-ke-zprave-o-pracovni-urazovosti-v-ceske-republice-v-roce-2021-rozsirujici-doplnujici,

Jak pracovat a chovat se, aby se úraz nestal, popisuje oddíl Ochrana před riziky a dále texty, jak přistupovat k BOZP a rizikům práce a pracovního prostředí (jednotlivě pro zaměstnance, OSVČ a zaměstnavatele).


Pokud se úraz při plnění pracovních úkolů už stal, jak postupuje při úrazu zaměstnavatel, zaměstnanec nebo OSVČ?

ZAMĚSTNAVATEL
(rozumí se zaměstnavatel s jakýmkoliv počtem zaměstnanců, tj. právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba se zaměstnanci, tedy i osoba soukromě podnikající v zemědělství, která zaměstnává další osoby a je s těmito osobami v pracovněprávním vztahu)

Zaměstnavatelé musejí být ze zákona (ustanovení § 365 zákoníku práce) pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance. Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni u České pojišťovny, akciová společnost, pokud s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992, ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, československé družstevní pojišťovny, akciová společnost, případně jejího právního nástupce v České republice (dále jen "pojišťovny") s výjimkou organizačních složek státu. Tzn., že zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, k tomu ještě upřesňuje "zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele."

Dle ZP (§ 105 zákoníku práce) je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.
V případě úrazu zaměstnance, o němž není sporu, že je úrazem pracovním, je zaměstnavatel povinen:

  • objasnit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, a to za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, za účasti zaměstnance, dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav, nebo za pomoci svědků, přičemž zaměstnavatel nesmí bez závažných důvodů měnit stav pracoviště, kde se stal úraz, a to do doby, než dojde k úplnému objasnění příčin,
  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost zaměstnance přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, ten je zaměstnavatel povinen předat postiženému zaměstnanci, stejně postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví okamžitě a předá jej rodinným příslušníkům zaměstnance,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin),
  • řešit žádost zaměstnance o odškodnění.

Úraz musí zaznamenat (evidovat) také zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnance vyslán nebo dočasně přidělen, odškodnění však řeší kmenový zaměstnavatel zraněného zaměstnance.

Poznámka:
V odvětví zemědělství, kde jsou často zaměstnáváni brigádníci (zejm. na sezónní, ale i jiné práce), je třeba mít na paměti, že i brigádník je zaměstnanec, proto i za něj musí zaměstnavatel platit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazu. (Pro činnost, kterou bude brigádník vykonávat, musí mít sjednaný pracovní poměr - vstoupit do pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, jiný druh pracovní smlouvy), jinak se bude jednat o nelegální (a protiprávní způsob) zaměstnávání.) Po skončení sezóny nebo jiného období, po nějž je brigádník zaměstnáván, zaměstnavatel pojišťovně oznámí, že nejste zaměstnavatelem.
Zaměstnanci jsou také nejbližší či vzdálenější příbuzní, pokud podnikateli pomáhají v jeho činnosti a činí tak soustavně, podle jeho pokynů a za mzdu nebo plat, a kteří jednotlivě uzavřeli s podnikatelem (fyzická podnikající osoba) pracovněprávní vztah. V pracovně právním vztahu se takový podnikatel stává fyzickou podnikající osobou se zaměstnanci. Pozn.: Zaměstnanci naopak nejsou nejbližší příbuzní, kteří podnikateli (fyzická podnikající osoba) vypomáhají. Pro občasnou výpomoc rodinného příslušníka není podle zákona pracovní smlouva potřeba, přičemž případný úraz této osoby nebude považován za úraz pracovní, ale bude řešen jako úraz běžného občana. V případě, že je zraněná osoba pojištěna u některého jí zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové nebo životní pojištění), bude její úraz likvidován v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

ZAMĚSTNANEC
(osoba, která je se zaměstnavatelem v pracovněprávním vztahu sjednaném podle zákoníku práce)

Stane-li se vám, jako zaměstnanci, pracovní úraz, a jste-li toho schopni:

  • musíte to ihned nebo bez časové prodlevy nahlásit svému nadřízenému (podle zákoníku práce se jedná o vedoucího zaměstnance), to platí i při sebemenším zranění, které nemusíte v danou chvíli považovat za důležité.
  • zajistěte si důkazy a případné svědky (zdokumentujte nebo nechte zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi, vyhnete se tak případným sporům se zaměstnavatelem, který by mohl pochybovat o spojitosti vašeho úrazu s plněním pracovních povinností; důležití jsou i očití svědkové, kteří váš úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali), důkazy i svědci jsou důležití při objasňování příčin pracovního úrazu,
  • trvejte na zapsání úrazu do knihy úrazů,
  • v případě pracovní neschopnosti, která přesáhne 3 kalendářní dny, trvejte na vypracování a získání záznamu o úrazu,
  • opatřete si posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení),
  • s doložením všech dokumentů (bodové hodnocení, účtenky, lékařské zprávy apod.) požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění,
  • průběžně komunikujte, jste-li požádáni o doplňující informace nebo o další doklady (např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.), spolupracujte při jejich dodání,
  • jestliže zaměstnavatel neuznává váš nárok na odškodnění pracovního úrazu, je potřeba obrátit se na právníka, odborovou organizaci, případně na soud, touto cestou se zpravidla řeší i případy, kdy je sporné, zda jde či nejde o pracovní úraz (zaměstnavatel se chce zprostit nebo částečně zprostit odpovědnosti za pracovní úraz).

V případě, že jste svědky pracovního úrazu jiného zaměstnance, popřípadě úrazu jiné fyzické osoby na pracovišti, rovněž jej ihned nebo bez časové prodlevy nahlaste svému nadřízenému.

OSVČ
(fyzická podnikající osoba bez zaměstnanců, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, tj. soukromě podnikající zemědělec bez zaměstnanců)

OSVČ nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění. Pokud se OSVČ stane úraz v souvislosti s prací, kterou vykonává v rámci své živnosti, nejde v pravém slova smyslu (za současného právního stavu) o pracovní úraz, protože OSVČ/živnostník nemá sjednaný pracovněprávní vztah. Pokud je OSVČ pro případ úrazu pojištěna u některého, jím zvoleného pojišťovacího subjektu (má sjednáno úrazové pojištění), postupuje v případě úrazu, který se mu stal v souladu s příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

OSVČ je v případě, že se jí stane při práci úraz, povinna:

  • zaevidovat úraz v knize úrazů,
  • v případě, že pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny, vyhotovit záznam o úrazu, stejně se postupuje v případě smrtelného pracovního úrazu, kdy záznam o úrazu vyhotoví orgán vyšetřující úraz, který následně předá rodinným příslušníkům postiženého,
  • ohlásit celou událost ve stanovených termínech příslušným orgánům a institucím, a to podle závažnosti úrazu nebo okolností, za nichž vznikl (např. trestný čin nebo podezření na trestný čin).

OSVČ si dále:

  • zajistí důkazy a případné svědky (zdokumentuje nebo nechá zdokumentovat poúrazovou situaci/okolnosti vzniku úrazu, ideálně fotografiemi; důležití jsou i očití svědkové, kteří úraz a jeho okolnosti potvrdí, jako svědci mohou posloužit i pracovníci záchranné služby, kteří zraněnému na místě pomáhali),
  • opatří posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu (po ukončení léčení).

OSVČ se také spojí se svou úrazovou pojišťovnou za účelem odškodnění úrazu. S tou průběžně komunikuje (vstupní informace o úrazu a potřebné doklady: záznam o úrazu, posudek ošetřujícího lékaře s bodovým hodnocením úrazu, vyjádření svědků příp. doplňující informace nebo o další doklady: např. zpřesnění úrazové události, doklady o léčebných výdajích, doklady o dalších účelně vynaložených nákladů v souvislosti s úrazem, doklady potvrzující věcnou škodu, atd.).

V případě, že zdravotní stav OSVČ provedení výše uvedených úkonů neumožňuje, provede je zpravidla rodinný příslušník nebo blízká osoba.

Nejlepší je, když se pracovní úraz nestane. Co pro prevenci úrazů a jiné újmy na zdraví dělat a jak se na pracovišti chovat? Více napoví oddíl Ochrana před riziky.